Inflace mírně polevila, ale ve vysokém tempu asi zůstane

Spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly ve srovnání s červencem o 0,2 procenta. Meziročně míra inflace činila 8,5 procenta, což bylo o 0,3 proc. bodu méně než v červenci. Informoval o tom dnes Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.

Analytici podoby vývoj očekávali, nicméně jej hodnotí v podstatě jako stagnaci míry inflace. „Dnešní číslo není velkým překvapením, protože trhy tento výsledek čekaly, na druhou stranu je to určité míry milník, protože ceny půjdou nadále dolů už jen velmi pozvolna. Inflace za celý rok pod 10 procent je tak v ohrožení,“ napsal Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin.

Meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle doprava byl způsoben zejména vyššími cenami pohonných hmot a olejů o 7,7 procenta. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny a nájemné z bytu shodně o 0,5 procenta. Vývoj cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn především růstem cen tabákových výrobků o 1,3 % a vína o 1,1 procenta. 

Naopak meziměsíční pokles cen byl zaznamenán zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, a to především vlivem nižších cen zeleniny o 6,7 %, z čehož ceny brambor klesly o 13,3 procenta. Ceny vajec byly nižší o 6,6 %, drůbežího masa o 2,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 3,3 % a sýrů a tvarohů o 1,1 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,3 %.

„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 Kč/l a benzín Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,” upozornila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 8,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo ve většině oddílů spotřebního koše, bylo však částečně kompenzováno zmírněním poklesu cen v oddíle doprava. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny masa o 2,7 % (v červenci o 3,2 %), jogurtů o 5,7 % (v červenci o 7,4 %), sýrů a tvarohů o 2,4 % (v červenci o 5,6 %), vajec o 16,9 % (v červenci o 28,2 %), zeleniny o 24,5 % (v červenci o 28,9 %). Ceny mouky byly v srpnu meziročně nižší o 14,0 % (v červenci pokles o 9,2 %), polotučného trvanlivého mléka o 12,3 % (v červenci pokles o 4,4 %) a másla o 30,0 % (v červenci pokles o 26,3 %). Naopak v oddíle doprava došlo ke zmírnění cenového poklesu vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 9,1 % (v červenci pokles o 23,9 %), částečně i vlivem jejich výrazného meziměsíčního poklesu v srpnu loňského roku.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostlo nájemné z bytu o 7,6 %, ceny vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 23,1 %, zemního plynu o 34,5 %, tuhých paliv o 22,3 % a tepla a teplé vody o 37,3 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny brambor o 63,5 % a cukru o 48,7 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,1 procenta. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 11,6 % a ceny ubytovacích služeb o 13,1 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v srpnu ceny v oddíle doprava (pokles o 1,7 %).

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 0,4 % (v červenci o 0,9 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 109,6 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 % a ceny služeb o 7,1 procenta.

„Inflace dál znehodnocuje úspory českých střadatelů. Ti buď musísledovat, jak si za své úspory mohou pořídit stále méně zboží a služeb, nebo musí investovat své úspory do rizikovějších produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Inflace je stále více než čtyřikrát vyšší, než by odpovídalo cílové hodnotě. Nadále tak dochází k rychlému znehodnocování úspor českých střadatelů, kteří při využití běžných bankovních produktů nedokážou inflaci porazit.“

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 13,6 % (v červenci 14,3 %).

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v srpnu 149,1 % (v červenci 148,8 %).

Podle předběžných výpočtů harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), jehož pomocí se srovnávají cenové hladiny v zemích EU, vzrostl v srpnu v Česku meziměsíčně o 0,2 % a meziročně o 10,1 % (v červenci o 10,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2023 za eurozónu 5,3 % (v červenci též 5,3 %), v Německu 6,4 %. Nejvyšší byla v srpnu na Slovensku (9,6 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 6,1 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červnu. Nejvíce ceny v červenci meziročně vzrostly v Maďarsku (o 17,5 %) a nejméně v Belgii (o 1,7 %).