Doma pracuje čtvrtina zaměstnanců, příspěvek jim nechybí
Režimu home office využívá u nás v současnosti 22 % zaměstnanců. Další desetina by o tento způsob práce stála, ale jejich zaměstnavatel je proti. Příspěvek na náklady spojené s home office dostávají zaměstnanci jen v pětině případů, většině ale jeho absence nevadí. Většímu rozšíření práce z domova brání spíše důležitost kontaktu s kolegy a další výhody pobytu na pracovišti. Ukázal to Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika (dříve Chèque Déjeuner), průzkum provedený mezi více než 1000 respondenty z tuzemských firem a organizací.
Ačkoliv práce z domova zůstává pro skoro dvě třetiny zaměstnanců nedostupnou variantou kvůli povaze jejich profese, ve zbylých případech její obliba dlouhodobě roste. I proto má pravidla, nároky a povinnosti související s prací z domova nově upravovat zákoník práce. „Poslední tři roky nám dokazují, že si režim home office našel ve firmách a institucích pevné místo. Stejně tak ale zaměstnanci nechtějí přijít ani o kanceláře. A tak se čím dál tím jasněji ukazuje, že směřujeme ke kompromisu. K hybridnímu režimu, který kombinuje práci tváří v tvář s prací na dálku,“ popisuje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která vyvíjí platformy pro motivaci zaměstnanců.
Přestože se práce z domova v posledních letech výrazně rozšířila, její potenciál vyčerpaný ještě zdaleka není. Jednou z bariér ještě většího rozšíření režimu home office je neproplácení nákladů s tím spojených, například za energii. Podle dat z Barometru pouze pětina zaměstnanců využívajících home office dostává na náklady nějaký příspěvek od zaměstnavatele a jen 7 % je s jeho výší spokojeno. Právě hrazení nákladů na home office by mělo být také součástí novely zákoníku práce.
Poměrně překvapivě se ale ukazuje, že toto pro většinu zaměstnanců není žádný zásadní problém. Neproplácení nákladů na home office je až pátou nejčastěji zmiňovanou překážkou častějšího využívání práce z domova a za bariéru ho považuje jen 17 % zaměstnanců. Pokud by přece jen zaměstnanci měli nějakou finanční částku za home office dostávat, nejčastěji by považovali za přiměřenou denní kompenzaci ve výši 100 korun.
Hlavní brzdou plošnějšího nebo častějšího využívání práce z domova je preferování kontaktu s kolegy. Právě na to by firmy, které hybridní režim praktikují, měly myslet. „Zaměstnanci musejí mít možnost žít s firmou a kolegy i na home office. Dnes už k tomu firmy mají dostupné technologie a my vidíme, že právě inovace jako online pochvaly, online ankety nebo online profily zaměstnanců jsou v naší platformě Můj Up nejpopulárnější a posilují komunikaci, zapojení i motivaci zaměstnanců, kteří pracují hybridně,“ popisuje Nicoletti.
Dalšími významnými důvody, proč zaměstnanci nechtějí home office využívat nebo proč ho nevyužívají častěji, jsou výhody vyplývající z pobytu na pracovišti. Zhruba čtvrtina lidí se nechala slyšet, že jsou na pracovišti efektivnější než doma a jsou méně rozptylováni jinými činnostmi. Podobný počet lidí oceňuje výhody, které na pracovišti má, ať už je to možnost tisku nebo třeba firemní kávovar.
Dalšími, středně významnými bariérami jsou nevhodné domácí prostředí nebo absence odpovídajícího pracovního vybavení. Čtrnácti procentům zaměstnanců chybí na home office pracovní řád.
