Ceny potravin šly dolů, dovolená a cestování podražily
Spotřebitelské ceny v červenci vzrostly o 0,8 % proti červnu. Meziročně byly vyšší o o 8,8 %, což bylo o 0,9 procentního bodu méně než v červnu. Údaj odpovídá předběžným odhadům ekonomů a tržních analytiků. Zprávu o vývoji inflace dnes vydal Český statistický úřad (ČSÚ).
Meziměsíční růst spotřebitelských cen byl způsoben především zdražováním rekreace a kultury. Podepsalo se na tom zejména zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o 22,8 procenta. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 1,8 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,6 %. Vývoj cen v oddíle bydlení byl ovlivněn růstem cen nájemného z bytu o 1,5 % a elektřiny o 0,5 %. V oddíle pošty a telekomunikace vzrostly ceny mobilních telefonních služeb o 1,5 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly nižší především ceny ovoce o 4,3 %, zeleniny o 1,7 %, pekárenských výrobků, obilovin o 0,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 4,8 %, sýrů a tvarohů o 1,5 % a vajec o 3,3 %. V oddíle bydlení klesly ceny zemního plynu o 1,8 procenta. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 1,6 procenta.
Zpomalení meziročního cenového růstu na 8,8 % bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zmírnila svůj růst většina sledovaných položek. Ceny masa byly v červenci vyšší o 3,2 % (v červnu o 4,7 %), položky ve skupině mléko, sýry, vejce o 8,3 % (v červnu o 13 %), margarínu a ostatních rostlinných tuků o 3,6 % (v červnu o 17,1 %), ovoce o 10,3 % (v červnu o 15,2 %) a cukru o 44,7 % (v červnu o 50,3 %). V oddíle bydlení v červenci zpomalily svůj meziroční růst ceny zemního plynu na 35,5 % (v červnu 39,8 %) a tuhých paliv na 26,9 % (v červnu 35,2 %).
„Spotřebitelská inflace za poslední měsíc odpárala skoro celý procentní bod (konkrétně 0,9 procentního bodu). Přesně s tímto výsledkem počítal i trh. Čeští centrální bankéři čekali o chloupek rychlejší tempo inflace. Každopádně z klesající inflace musejí mít radost úplně všichni – snad až na držitele proti-inflačních státních dluhopisů. Těm se totiž nominálně zmenšuje výnos jejich investice,“ poznamenala Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance.
„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta,” říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšilo nájemné z bytu o 7,6 %, ceny vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 23,4 % a tepla a teplé vody o 38,9 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny vajec o 28,2 % a ceny zeleniny o 28,9 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 61,2 %). V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,2 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 12,8 % a ceny ubytovacích služeb o 13,6 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v červenci ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 23,9 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 0,9 % (v červnu o 1,5 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 109,9 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,5 % a ceny služeb o 7,6 %.
„Zvolnění cenových tlaků by mělo pokračovat i v následujících dvou měsících, přičemž lokální dno očekáváme v září okolo 7 %. V posledním čtvrtletí letošního roku se však inflace znovu zvýší do pásma 8-9 %. Hlavním důvodem bude efekt nižší srovnávací základny způsobený zavedením úsporného tarifu, který na konci minulého roku prudce snížil ceny elektřiny,“ předpovídá Dominik Rusinko, analytik banky ČSOB. „V prostředí zvýšených inflačních očekávání bude ČNB muset široké veřejnosti pečlivě vysvětlovat, že se jedná o statistický šum, nikoli o opětovné vzedmutí inflační vlny. Každopádně půjde o jeden z důvodů, proč bude centrální banka velmi opatrná se snižováním sazeb. Náš pohled na politiku ČNB se nemění – první pokles úrokových sazeb očekáváme na přelomu tohoto a příštího roku.“
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 14,3 % (v červnu 15,1 %).
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v červenci 148,8 % (v červnu 148,1 %).
„Už srpnová čísla mohou přinést bohužel zklamání. Od 1. srpna totiž došlo k opětovnému zavedení daní na pohonné hmoty a prodejci zdražili vesměs více, než oněch 1,8 koruny,“ varuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „K tomu se přidává negativní faktor toho, že ropa na světovém trhu stále roste. Její cena je na letošních maximech a jeden barel se prodává za 87,80 dolaru. Ještě začátkem června cena atakovala 72 dolary za barel. Růst cen ropy na světových trzích je další argument, proč jdou čerpací stanice s cenou nahoru. Další protiinflační faktor také ztrácí na síle. Silná koruna pomáhala držet inflaci na uzdě, ale dnes se pohybujeme v blízkosti 24,30 koruny za euro. Od minulého měsíce jsme tedy svědky poměrně citelného oslabení. Trhy nyní čekají na signál ohledně začátku snižování sazeb ze strany ČNB. To by mohlo přijít na přelomu roku, spíše začátkem příštího, ale pokud koruna začne více oslabovat, reakce centrálních bankéřů nejspíš nebude nikterak silná.“
Podle předběžných výpočtů vzrostl v červenci HICP v Česku meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o10,2 % (v červnu o 11,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatubyla meziroční změna HICP v červenci 2023 za Eurozónu 5,3 % (v červnu 5,5 %), v Německu 6,5 %. Nejvyšší byla v červenci na Slovensku (10,2 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červnu 6,4 %, což bylo o 0,7 procentního bodu méně než v květnu. Nejvíce ceny v červnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 19,9 %) a nejméně v Lucembursku (o 1,0 %).
„Inflace v eurozóně tak zůstává zhruba na polovině tempa inflace v Česku. Ani tak ale Evropská centrální banka ještě definitivně neslíbila konec procesu zvyšování úrokových sazeb,“ připomíná Šichtařová.
