Německo: Proklatě silná pátá kolona? A co na to volič?
V Německu je veselo. Média zveřejnila podezření, že za postoji stále populárnější politické strany AfD jsou ruské peníze. Bude to voliče zajímat?
Podle Der Spiegel, které citovala řada německých ale i českých médií, prý zaměstnanec poslance Budestagu vedl kampaň za žalobu AfD proti dodávkám německých zbraní na Ukrajinu. Nejen podle Der Spiegel ale i serveru The Insider vyplývá z jeho korespondence, že za postoji strany, která má podle průzkumů druhé nejvyšší preference v Německu, může být iniciativa z Moskvy.
Podle Novinek.cz měl tento muž se jménem Vladimir Sergijenko, jenž relativně nedávno získal německé občanství, dokonce předávat politikům projevy napsané přímo v Kremlu. Vrcholem snažení pak měla být zmíněná žaloba. „V červenci federální frakce AfD skutečně podala v Karlsruhe žalobu proti dodávkám zbraní. V jejich odůvodnění se uvádí, že federální vláda nikdy neměla dodávat válečné vybavení na Ukrajinu bez účasti Bundestagu. Parlamentní manažer AfD Stephan Brandner na tiskové konferenci označil dodávky zbraní za „vysoce problematické“,“ uvedl server RND.
Na první pohled to vypadá, že novináři (ale i bezpečnostní složky, které zřejmě celou věc delší dobu zkoumají) objevili v Německu pátou kolonu. (Dokonce se o něčem podobném spekulovalo už před pár měsíci.) A že ta bude mít po takovém provalu utrum. Jenže…
Kauz už bylo…
Za prvé už jsme podobných pár kauz v minulosti zažili. A čas dokáže leccos otočit. Vzpomeňme na situaci v roce 1997 (tedy, kdo je pamětník). Po měnové krizi a skandálech s financováním strany by si na ODS nikdo nevsadil. Naopak Unii svobody, která vznikla v lednu 1998, leckdo viděl jako budoucího vítěze. Nakonec ve volbách téhož roku skončila strana Václava Klause druhá se ziskem skoro o 20 % větším než unionisti.
Za druhé, když člověk chce, nemusí věřit. Kdo má zkušenosti s manipulacemi v médiích, ten je na každou zprávu opatrný. Leckdy stačí miniaturní posun významu a všechno vypadá jinak. Kdo chce věřit AfD, ten si zase snadno najde tvrzení, že jde o kampaň. Konec konců, lobbyistů běhá po světě jako máku a jeden zaměstnanec nerovná se celá partaj. Takže je třeba počkat, co se z toho vyklube. Například poslanec AfD s českými kořeny Petr Bystroň řekl podle Parlamentních listů, že Sergijenko ve skutečnosti nemá v AfD vůbec žádný vliv a názory o ruské špionáži jsou výmyslem levicově-extremistických plátků.
Leckdy stačí miniaturní posun významu a všechno vypadá jinak
Za třetí, vždyť leckomu to ani vadit nemusí. Výmluv se dá najít… jasně, nechat se řídit z cizí země je u politika nepřijatelné. Ale jen pro někoho. Kolik tak může existovat zdůvodnění? Proč by si nenechali poradit, proč by se nepodíleli na společném financování, když jde o společný zájem…? Cožpak se to v minulosti nedělo?
Leckomu to ani vadit nemusí
AfD je zatím spíš okrajovou stranou, ale to má brzy skončit. V roce 2021 získala ve volbách 10 %, avšak nyní jí předvolební průzkumy pasují na druhou nejsilnější sílu v zemi s preferencemi kolem 20 %. Je proti imigraci, jednoznačné podpoře Ukrajiny (názory uvnitř strany se různí ale se sankcemi více méně nesouhlasí) a chce Evropskou unii nahradit federací či ligou evropských národů. Spolkový úřad pro ochranu ústavy ji řadí ke krajní pravici.
O jejím napojení na Rusko se hovořilo už v minulosti. Například v souvislosti s častým vystupováním dalšího poslance, Markuse Frohnmaiera ve prospěch Ruska. Web Fokus.de se na toto téma rozepsal již v roce 2019! Sice o dva roky později AfD u voličů klesla, ale teď jde zase nahoru. Na její témata slyší stále více Němců. Spekulace o napojení na Moskvu je mohou nechat stejně klidnými jako voliče Berlusconiho Forza Italia či Ligy Mattea Salviniho.
Že Vladimír Putin má v Evropě pátou kolonou, a to už pěkně dlouho, se nabízí jako máloco. Jestli do ní patří AfD, zatím nevíme. Ale hlavně nevíme, zda bude mít na něco vliv, pokud se to provalí (koaliční potenciál strany se zdá být nulový už dnes). A jak říkal v závěru každé Debaty Ota Černý: „O tom rozhodne volič.“
