V obchodních centrech kradou jednotlivci, organizované skupiny, děti i senioři
Krádeží v obchodech je podle policejních statistik za prvních pět měsíců letošního roku o 30 % více než ve stejném období roku předchozího. Nejčastěji jde o krádeže potravin, drogerie, parfumerie a oblečení, ale i o sofistikované způsoby jako jsou vklady na falešné účty přes bitcoinmaty, které provádějí oklamaní lidé u automatů v nákupních centrech. Zloději se zaměřují kromě drahých věcí a vybavení, které rychle zpeněží také na krádeže zboží na zakázku. Zatímco v předchozích letech končily v jejich kapsách především luxusnější položky, v poslední době se zaměřují i na spotřební zboží, jako je máslo, uzeniny nebo alkohol a přibývá krádeží ze sociálních důvodů.
„Nejčastěji kradou jednotlivci a lze mezi nimi rozlišovat podle toho, zda svůj lup podniknou bez přípravy, nebo si přinesou po patřičné rozvaze různé pomůcky, jako například alobal na překrytí kódu, štípací kleště nebo i rozbrusku na odstranění bezpečnostních prvků. Jiní pak vymění originální zboží za padělek. Mezi zloději se objevují i maminky, které zboží schovají do kočárku, kde jej většinou nikdo nehledá,“ říká Radek Škrabal, výkonný ředitel společnosti SSI Group. „Organizované skupiny pak využívají vždy podobného osvědčeného modelu. U obchodů hlídkují tipaři, kteří jsou spojeni se samotnými zloději. Monitorují ostrahu, kterou někdy i zaměstnají, aby předešli překažení krádeže.“
Častým jevem jsou v poslední době krádeže dětských pachatelů, v případě seniorů jde o občasné případy. Obě skupiny se zaměřují na levné zboží, spoléhají se na svůj věk, a tedy že nebudou podezřelí. Mladé dívky školního věku často kradou kosmetiku, na kterou nemají peníze. Senioři se zaměřují na potraviny a drogerii, a to opět z finančních důvodů. Většinou se jedná podobně jako u zmíněných maminek o nešťastné sociální případy v těžké životní situaci.
Pachatelé krádeží nejčastěji cílí na zboží aktuální spotřeby a pak rychle zpeněžitelné zboží, o které je zájem. Jde především o potraviny, drogerii, parfumerii a oblečení, dále pak elektroniku. Nejdůležitější je pro zloděje nejčastěji okamžitý zisk na hraní automatů, drogy a další.
„Klasické modely krádeží se stále opakují, ale řešíme i nové způsoby, jako jsou například organizované krádeže bitcoinu, kdy jsou lidé navedeni po telefonu či dokonce videohovoru s věrohodnou osobou a logem banky v pozadí k vložení peněz přes bitcoinmat v obchodním centru. Zloděj pak dostává peníze na svůj účet,“ říká Radek Škrabal. Lze pozorovat také cílené krádeže „na zakázku“, kdy je odcizeno vybrané zboží – potraviny, oblečení pro konkrétního klienta, a to je pak následně prodáno například ve večerkách či u jiných odběratelů. Relativně novým fenoménem jsou krádeže zaměřující se na spotřební zboží každodenní potřeby, jako je máslo, uzeniny nebo alkohol, které jsou odcizovány z velké části ze sociálních důvodů.
Zloději se zaměřují především na velká města, která nabízí kýženou anonymitu. Liší se tak počty krádeží mezi velkými a malými městy či vesnicemi, kde se lidé většinou znají. „Zvyšuje se proto mobilita pachatelů, kteří za vidinou kvalitního lupu přejíždějí i přes celou republiku. Není tak problém, aby například v Praze operoval ostravský gang,“ uzavírá Radek Škrabal.
