EU nedosáhne klimatických cílů, nemá na to
Evropský účetní dvůr (ECA) vydal zprávu, ve které vyjadřuje pochybnosti o tom, zda Evropská unie dosáhne svého cíle do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Podle ECA jsou opatření v ochraně klimatu a v energetice nedostatečná a na ta další nejsou peníze.
„V říjnu 2022 Evropská komise informovala, že k roku 2020 splnila tři klimatické a energetické cíle. Auditoři však poznamenávají, že to nebylo jen díky klimatickým opatřením. Například by se nepodařilo cílů dosáhnout bez snížení spotřeby elektrické energie, které bylo důsledkem finanční krize v roce 2009 a pandemie covidu-19. Hodnocení EK jasně nevymezuje vliv externích faktorů,“ napsala ECA ve své zprávě.
Tato účtařsky sucharská poznámka velmi přesně charakterizuje způsob rozhodování Evropské komise a následně Evropského parlamentu. Stanoví se cíle, termíny a staň se, děj se co děj a ber kde ber. Analýzy nákladů, důsledků a efektu, co za to získáme, zpravidla chybějí. Nač také, když rozhodnutí se přijímají na základě konsensu 97 % vědců o tom, že jinak nelze a jindy bude pozdě. Ten konsensus byl sice jinými vědci několikrát vědecky vyvrácen, ale i tak se orgánům EU hodí, protože jejím rozhodnutím propůjčuje zdání sofistikovanosti, důslednosti a vědeckosti. Což pak vede k tomu, že také zpráva o dosahování vytyčených cílů pomíjí fakt, že byly dosaženy způsobem, za který až tak moc Evropská komise nemůže. Hlavně, že bylo dosaženo.
Čtěme dál: „Auditoři také zjistili nedostatek transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým členské státy EU dosáhly svých národních závazných cílů prostřednictvím flexibilních opatření: některé země EU nepřispěly k dosahování cílů podle očekávání a ke splnění svých závazků použily jiné prostředky, jako je nákup emisních přídělů nebo podílů na obnovitelné energii od jiných členských států, které závazky překročily. Auditoři nalezli jen málo informací o skutečných nákladech na dosažení cílů na rozpočet EU, vnitrostátní rozpočty a soukromý sektor a na opatření, která se ukázala jako úspěšná. To ztěžuje občanům a zúčastněným stranám určit, zda EU plní své celkové cíle hospodárně, a poučit se z nadcházejících cílů do roku 2030.“
Pročež se evropští účetní věnovali vyhlášeným závazkům a nákladům s cílovým rokem 2030: „Nic nenaznačuje, že pro dosažení cílů pro rok 2030 je k dispozici dostatek finančních prostředků, a to zejména ze soukromého sektoru, s jehož značným přispěním se počítalo.“ Řeč je o 87 miliardách eur (2,07 bilionu korun), vyčleněných na klimatickou politiku do roku 2027. „To je méně než 10 procent celkových investic potřebných k dosažení cílů pro rok 2030,“ upozorňují auditoři. Zde je zapotřebí vyslovit vděčnost Evropskému účetnímu dvoru za patrně první ekonomickou analýzu nákladů na klimatickou politiku. (Ještě by nebylo od věci zpracovat analýzu sociálních dopadů, ale to už není práce pro ECA.)
Účetní dvůr připouští, že výsledky existují a povedou ke snížení emisí k roku 2030 o patrně 41 procento, namísto vyhlášeného plánu 55 procent. Ale: „Potřebujeme větší transparentnost, pokud jde o výsledky EU a jejích členských států v oblasti klimatu a energetiky,“ řekla Joëlle Elvinger, členka ECA, která audit vedla. „Domníváme se také, že by měly být zohledněny všechny emise skleníkových plynů způsobené EU, včetně těch, které pocházejí z obchodu a mezinárodního letectví a lodní dopravy. To je důležité, protože se EU zavázala stát se světovým lídrem v přechodu ke klimatické neutralitě.“
Evropský účetní dvůr byl založen v roce 1977 a sídlí v Lucemburku. Každý členský stát v něm má jednoho svého zástupce. Vystupuje jako nezávislý orgán, kontrolující všechny příjmy a výdaje EU, a zejména zkoumá, zda finanční prostředky EU jsou vynakládány podle schválených zásad na určené účely. V případě nesrovnalostí však Evropský účetní dvůr nemá žádné výkonné pravomoci.
Nelze předjímat, jak, a zda vůbec, se ke zprávě ECA postaví Evropská komise a Evropský parlament. Z dosavadních zkušeností však můžeme usuzovat, že v tomto extrémně nestabilním geopolitickém a ekonomickém prostředí se Evropa k novým výzvám postaví čelem a cíle sedmiletky splní, navzdory snahám vojensko-strategických a klimatických nepřátel EU. Je to její historické poslání, jak káže vědecký klimatismus-leyenismus.
