Trh potravin je v pořádku, sděluje ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna sdělil, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v reakci na odpolední tiskové konferenci řekl, že trh s potravinami v ČR tak opět funguje. Omlouvat se za obviňování řetězců z růstu cen, k čemuž ho vyzval Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), se však nehodlá. Zemědělský svaz ČR dál trvá na tom, že zdražení potravin způsobily hlavně obchodní řetězce.
ÚOHS se ve svém šetření tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně obchodním řetězci na straně prvovýrobců. Rostoucí ceny vstupů, tedy například energie nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce.
Zjištění antimonopolního úřadu je podle Nekuly příznivá zpráva. „Bohudík, opět nám funguje trh. Protože na základě dat, které jsme měli od Českého statistického úřadu, jsme zaznamenali konkrétní situace, kdy jsme měli vážné podezření na skryté nebo otevřené kartelové dohody u některých potravin,“ řekl šéf resortu. Za poklesem cen potravin v poslední době je podle něj mimo jiné tlak různých institucí. „Konečně jsme v situaci, kdy potraviny táhnou inflaci dolů,“ řekl novinářům.
Svaz obchodu záhy vyzval Nekulu k omluvě kvůli vinění řetězců z růstu cen potravin. Ministr v minulosti několikrát mluvil o tom, že obchodníci mohli zneužít svého postavení na trhu k nepřiměřenému zvyšování cen. Omlouvat se ale nehodlá. „Zatímco před rokem stačilo obchodníkům přirazit si na jednom vajíčku jednu korunu, na začátku letošního roku si již přiráželi dvě koruny. I laik pozná, že se zde něco odehrává,“ prohlásil příklad Nekula.
Prezident SOCR Tomáš Prouza zveřejnění závěrů úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. „Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ prohlásil.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal Prouzovu kritiku odmítl. Poukázal na to, že zemědělci, kteří jsou na začátku celého výrobního řetězce, mají nejvíce práce a nákladů. „Například kuřata jsou vykrmována po dobu 35 až 50 dní a po celou dobu se o ně chovatel stará, což znamená náklady na krmné směsi, energii, pohonné hmoty, mzdy pracovníků a další,“ řekl. Že by za růst cen potravin mohly zpracovatelské firmy, odmítla dnes také Potravinářská komora. Podle ní ceny potravin stouply jednoznačně kvůli růstu nákladů a měly by se postupně stabilizovat.
Zemědělský svaz ČR trvá na tom, že zdražení potravin způsobily hlavně obchodní řetězce. Předseda svazu Martin Pýcha uvedl, že ho výsledky šetření nepřekvapují. Ocenil, že se úřad zabýval otázkou, zda mohou zemědělci ovlivňovat ceny v obchodech. „Potvrdil, že je trh zemědělských podniků natolik rozdrobený, že žádný podnik nemá takovou tržní sílu, jakou mají obchodní řetězce. Pravdou je, že 20 největších zemědělských podniků obhospodařuje pouze 12 procent půdy. Pro srovnání – deset největších obchodních řetězců kontroluje 75 procent tuzemského maloobchodu,“ dodal s tím, že ceny, které platí odběratelé zemědělcům, tvoří 20 až 30 procent ceny na pultech obchodů.
Antimonopolní úřad se bude cenám potravin věnovat dál, sledovat bude případné protisoutěžní jednání i zneužití významné tržní síly. Za zajímavý fenomén označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb takzvané privátní značky. „U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný,“ řekl Nejezchleb.
Průměrná cena trvanlivého mléka pro spotřebitele se podle zjištění úřadu zvýšila z 13,59 Kč za litr bez DPH v březnu 2020 na 18,58 Kč za litr bez daně letos v únoru. Cena másla bez DPH stoupla od března 2020 do loňského listopadu v průměru o 19,41 Kč na 56,31 Kč, do letošního února klesla na 49,95 koruny. Mouka letos v únoru stála v průměru 17,94 koruny bez DPH, tedy zhruba o 7 korun více než v březnu 2020. Kilogram chlazeného kuřete od té doby zdražil z 52,55 Kč na 79,53 Kč a vejce velikosti M z 2,35 Kč na 5,05 Kč bez daně. DPH na potraviny je 15 procent, vláda plánuje ale její snížení na 12 procent. Výjimkou mají být nealkoholické nápoje, které by měly spadat do vyšší sazby 21 procent.
