Klienti konzervativních penzijních fondů si k důchodu moc nepřilepší
Klienti penzijních společností, kteří si spoří v transformovaných penzijních fondech a sázejí tak na garantovanou jistotu nezáporného zhodnocení, za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent. Vyplývá z analýzy výsledků zhodnocení transformovaných fondů za loňský rok, kterou zpracovala společnost Freedom Financial Services.
Nezáporné zhodnocení se tak stává pouhým eufemismem, garantovaným státem. Kdo na něj uvěřil, je teď o pětinu chudší. Finanční nástroje, které jsou pod vlivem centrálních bank, žádné nezáporné zhodnocení nemohou garantovat, neboť jejich politika v uplynulých 10 letech byla zcela opačná.
Ke konci roku 2022 si v České republice na důchod spořilo v tzv. transformovaných fondech 2 751 407 účastníků. Sázejí tak na garantovanou jistotu nezáporného zhodnocení a dokazují, že většina Čechů stále spoří konzervativně. Doplňkové penzijní spoření, které umožňuje volit různé investiční strategie (např. konzervativní, vyváženou, dynamickou) a dosahovat tak vyšších výnosů, si zvolilo již 1 638 767 účastníků. Celkem tak podle údajů Asociace penzijních společností ČR spoří na penzi v některém z fondů III. pilíře 4 390 174 účastníků. To je o skoro 40 tisíc méně, než v roce 2021.
Účastníci mají v tzv. transformovaných fondech uloženo celkem 463,866 miliardy korun. Úroveň vkladů je v těchto fondech garantována ze zákona penzijními společnostmi a nemůže se dostat do záporu. „Tomu ovšem odpovídá i zhodnocení, které se v průměru pohybuje kolem jednoho procenta. Takovéto zhodnocení v žádném případě nedokáže generovat dostatečnou částku na lepší budoucnost v penzi,“ upozorňuje Zdeněk Bartoš, produktový manažer Freedom Financial Services. „V kombinaci s vysokou inflací z minulého roku, tak dochází k reálnému znehodnocení úspor účastníků, které za poslední dekádu dosahuje hodnot přes dvacet procent.“
Pokud se podíváme na výsledky jednotlivých transformovaných fondů, tak vidíme poměrně výrazné rozdíly. Jak vyplývá z analýzy Freedom Financial Services, nejvyšší – a to na poměry transformovaných fondů nadstandardní – zhodnocení připsala klientům Penzijní společnost Conseq. Vklady klientů loni zhodnotila o 4,4 %. Pokud ovšem započítáme inflaci, která v loňském roce podle indexu spotřebitelských cen dosáhla hodnoty 15,1 %, tak je celkový reálný výnos tohoto transformovaného fondu za posledních deset let – 19,43 procenta. Tyto výsledky žádného klienta asi nepotěší. A to průměrná inflace i v letošním roce pravděpodobně neklesne pod deset procent.
Reálný celkový výnos všech transformovaných fondů se dlouhodobě pohybuje v záporných hodnotách, jak ukazuje přiložená tabulka. „Letité úspory klientů tak mizí. Nic na tom nezmění ani chystaná novela zákona o doplňkovém penzijním spoření, kterou chce ministerstvo financí od příštího roku změnit výši státních příspěvků a motivovat tak účastníky k posílání vyšších měsíčních úložek,“ říká Bartoš s tím, že klienti zůstávající v transformovaných fondech budou i nadále přes nominálně vyšší příspěvky, které budou muset pro dosažení státní podpory posílat, realizovat dlouhodobou ztrátu hodnoty svých prostředků. Pro střadatele do fondů tedy také platí, že čím vyšší příspěvek, tím hlubší ztráta.
O něco optimističtější pohled nabízí dlouhodobé výsledky účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, které zejména u dynamických variant dokázalo prostředky klientů zhodnotit za posledních 10 let průměrně kolem 5 procent. „Například Akciový účastnický fond Penzijní společnosti České spořitelny zhodnotil za posledních deset let prostředky klientů průměrně o 5,14 %, Globální akciový účastnický fond společnosti Conseq dokonce o 6,15 procenta. Pro naspoření potřebných prostředků na penzi tak nabízí doplňkové penzijní spoření jistě pro většinu klientů lepší předpoklady,“ popisuje Zdeněk Bartoš.
Také je potřeba upozornit na další parametr doplňkového penzijního spoření, který se v kontextu připravované důchodové reformy může stát v budoucnu pro klienty velice zajímavým, a to je předdůchod. Možnost odchodu do státního předčasného starobního důchodu se vláda chystá výrazně omezit, zároveň chtějí politici prodloužit věk odchodu do důchodu. Předdůchod tak může umožnit čerpat úspory z doplňkového penzijního spoření až o pět let dříve, než vznikne nárok na řádný starobní důchod. „Výhodou je, že doba pobírání předdůchodu se považuje za dobu vyloučenou a nesnižuje tak osobní vyměřovací základ pro výpočet řádného starobního důchodu. Klient tak může překlenout často nepříjemné období před vznikem nároku na starobní důchod, aniž by mu ten byl krácen,“ vysvětluje Bartoš. Předdůchod doposud využilo 5335 osob s průměrně vyplácenou částkou 13 318 Kč měsíčně. Tyto čísla budou v budoucnu určitě stoupat.
Do transformovaných fondů klienti už od 30. listopadu 2012 nemohou vstupovat. Mají však možnost tyto fondy převést do některého z účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, které sice nenabízí jistotu nezáporného zhodnocení a mohou se dostat v některých letech i do mínusu, ale zato mají dlouhodobou perspektivu překonávat inflaci. „Z důvodu možné volatility by si měli případný převod svých úspor z transformovaného do účastnického fondu dobře rozmyslet účastníci, kteří mají krátce před důchodem. Naopak u střadatelů, kteří mají deset a více let před důchodem, nedává příliš smysl v transformovaných fondech zůstávat. Desetiletý horizont obvykle eliminuje případné poklesy u dynamických strategií,“ uzavírá Zdeněk Bartoš.
