Nejvíc inflaci odnesla střední třída, zaznívá z ČNB
Nejhlubší propad kupní síly zasáhl střední střídu, napsal ve studii k dopadu inflace na české domácnosti Martin Kábrt z České národní banky. Zprávu zveřejnila banka na svých webových stránkách.
„Příjmy domácností v roce 2022 citelně zaostaly za spotřebitelskou inflací,“ píše se ve studii České národní banky. Domácnosti ovšem, jak připomíná, nejsou jednolitou jednotkou. Nejlépe si vedla nejbohatší pětina, a to jak díky vyššímu podílu příjmů z podnikání a kapitálu, tak díky jejich nižšímu daňovému zatížení.
Relativně dobře dopadly dvě pětiny nejchudších
Relativně mírný pokles kupní síly také zaznamenaly nejchudší dvě pětiny domácností, pro které většinu příjmů představují důchody a jiné sociální transfery.
Jak ovšem autor připomíná, nezanedbatelná část těchto dopadů roku 2022 pouze tlumila přerozdělení předchozích let, která zejména díky robustnímu růstu mezd, covidové vládní pomoci a snížení daní naopak docházelo ke zvýhodní zaměstnanců a střední až vyšší střední třídy.
Zároveň upozorňuje, že loni ekonomika rostla, ale životní úroveň klesla: „V jádru totiž stojí legitimní otázka: Jak je možné, že reálný výkon ekonomiky (HDP) vzrostl v loňském roce o 2,5 %, ale média s odkazem na reálné mzdy píší o největším propadu životní úrovně v historii moderního Česka? Odpověď nabízí nedávno zveřejněné sektorové národní účty. Jeden klín mezi HDP a životní úroveň obyvatelstva zasazují nerezidenti, kteří si ve výnosech z investic v roce 2022 ukrojili významnou část růstu české ekonomiky. Další část vysvětlení spočívá v meziročně vyšším podílu zisků na HDP a naopak nižším podílu mezd.“
z HDP více profitovaly firmy než občané a velká část zisků odplula navíc do zahraničí
Jinými slovy, z HDP více profitovaly firmy než občané a velká část zisků odplula navíc do zahraničí. „Tíhu negativních nákladových šoků totiž „zaplatili“ spotřebitelé, zatímco výrobci si ve vyšších maržích kompenzovali i ziskově hubenější pandemické roky. Prudký růst nákladů způsobil obtíže mnohým firmám a živnostníkům, v průměru napříč ekonomikou ale výrobci dokázali drahé energie a další náklady plně přenést na zákazníky, a dokonce si i navýšit marže,“ píše Martin Kábrt.
Čisté příjmy domácností v roce 2022 zaostaly za spotřebitelskou inflací o 3,3 procenta. „Pokles životní úrovně je v této statistice patrný, ale mírnější, než naznačuje vývoj reálných mezd (-7,5 %). Pro téměř polovinu domácností totiž není mzda hlavním zdrojem příjmu. Navíc i domácnosti, pro které je mzda klíčová, často mají i jiné příjmy. Roli hrají zejména zisky z podnikání, úroky z úspor či dividendy, které všechny na rozdíl od mezd inflaci dokonce předstihly,“ říká analýza. Zároveň připomíná snížení daní, růst důchodů a dávek, podpůrné fiskální balíčky a jiné nástroje. V roce 2022 stát – za cenu dalšího zadlužení – tlumil těmito nástroji dopad inflace na kupní sílu domácností o dalších 1,8 procentního bodu až k onomu finálnímu poklesu reálného disponibilního důchodu o 3,3 procenta,“ uvádí analýza.
