Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním čtvrtletí klesl o 22 procent

Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním čtvrtletí klesl o 22 % na 3,6 miliardy korun. Objem aktiv pod její správou stoupl o 12 % na 326 miliard korun. Počet klientů se zvýšil meziročně o 55 000 na 4,34 milionu. ČSOB, která patří mezi největší tuzemské banky, to sdělila ČTK.

„Čistý zisk skupiny ČSOB se v prvním čtvrtletí meziročně snížil zejména vlivem nižších výnosů a čistého úrokového výnosu,“ řekl generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek. České domácnosti ani firmy nemají podle něj problém se splácením závazků a podíl nevýkonných úvěrů na celém portfoliu byl na konci března rekordně nízký.

Banka zaznamenala zvýšení objemu úvěrů o 3 % na 879 miliard korun. Objem celkových klientských vkladů ČSOB narostl o 7 % 1,25 miliardy korun. Provozní výnosy ČSOB klesly na konci března meziročně o 15 % na 10,1 miliardy korun. Provozní náklady bez bankovních daní činily 5 mld. Kč, což bylo o 1 procento více než před rokem.

Mobilní bankovnictví ČSOB, které loni poprvé překonalo v počtu uživatelů internetové bankovnictví a stalo se hlavní vstupní branou k účtům a dalším produktům, pokračuje v růstu. Počet uživatelů aplikace ČSOB Smart v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 39 procent na takřka 1,2 milionu. „Digitalizace postupuje ještě rychleji, než jsme si kdy mysleli. Jako banka prodáváme on-line více než polovinu všech produktů,“ podotkl Blažek.

Skupina ČSOB vykázala meziroční růst celkového objemu úvěrů na bydlení o 3 procenta. ČSOB Stavební spořitelna v prvním kvartále poskytla o 26 % více nezajištěných úvěrů než loni. Čtvrtinu z toho přitom tvořily úvěry na energeticky úsporná řešení.

Do Skupiny ČSOB patří ČSOB, Hypoteční banka, ČSOB stavební spořitelna, ČSOB Penzijní společnost, ČSOB Leasing a ČSOB Factoring. ČSOB je součástí mezinárodní bankovní a pojišťovací skupiny KBC, která aktivně působí v Belgii a zemích střední a východní Evropy.

ČSOB patří mezi největší bankovní domy v Česku. Týká se jí proto daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60% daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.