V EU se vyrobilo více elektřiny z obnovitelných než z fosilních zdrojů
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. Informaci přinesla nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 % elektřiny v EU, fosilní paliva 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v České republice. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
„Evropa čelila kritické zimě s rekordními náklady na energii a obavami o dodávky vyvolanými ruskou invazí na Ukrajinu. EU obtížné měsíce zvládla, ale v budoucnu se nemůže spoléhat na nouzové snížení poptávky a mírné počasí,“ varoval analytik společnosti Ember Chris Rosslowe. „Aby si EU udržela stabilní dodávky elektřiny, musí se co nejrychleji odklonit od fosilních paliv.“
Výroba elektřiny z uhlí oproti předchozí zimě poklesla o 11 % (o 27 terawatthodin) a z plynu o 13 % (o 38 TWh). To vyvrátilo obavy, že se země EU vrátí k výrobě elektřiny z uhlí kvůli nedostatku ruského plynu. Pokles využití fosilních paliv byl ale z velké části způsoben sedmiprocentním poklesem poptávky po elektřině v EU (o 94 TWh) a také tím, že se ceny fosilních paliv držely vysoko.
Výroba elektřiny z uhlí a plynu by se snížila ještě více, kdyby nedošlo k delším odstávkám francouzských jaderných elektráren. Většina ze zbývajících osmnácti „uhelných členských států“ v zimě snížila výrobu elektřiny z uhlí, uvádí Ember. Největší uhelné elektrárny v EU, ty v Polsku a v Německu, se na snížení výroby uhlí v EU v zimě podílely 70 %, a to poklesem o čtyři TWh, respektive o devět TWh. Uhlí v polském mixu výroby elektřiny dosáhlo v únoru 2023 nového minima a poprvé ho tvořilo z méně než dvou třetin. Největší procentuální pokles výroby z uhlí zaznamenalo Portugalsko, které v zimě 2021 postupně odstavilo svou jedinou zbývající uhelnou elektrárnu.
„Ani v Česku nedošlo v zimě meziročně k nárůstu výroby elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2022 bylo vyrobeno cca 9 TWh elektřiny z uhlí, za čtvrté čtvrtletí 2021 to bylo cca 10 TWh. Ještě více podle očekávání klesla výroba ze zemního plynu, z 1,5 TWh za čtvrté čtvrtletí 2021 na 1 TWh za čtvrté čtvrtletí 2022. Pokud chceme pro příští zimy snížit naši závislost na fosilních palivech, potřebujeme rychle budovat obnovitelné zdroje, které dobře vyrábí během zimy. To je hlavně v Česku opomíjená větrná energetika, z větru se totiž nejvíce elektřiny vyrábí během zimního období,” říká analytik Jan Krčál ze společnosti Fakta o klimatu.
Téměř všechny členské státy EU v zimě snížily spotřebu elektřiny. Pouze Rumunsko, Slovensko a Řecko však dosáhly dobrovolného cíle snížení o deset procent. Díky celkovému snížení poptávky o 6,2 procenta mezi listopadem a březnem ušetřily členské státy ve srovnání s pětiletým průměrem elektřinu v hodnotě 12 miliard eur. Nižší poptávku lze částečně přičíst nadprůměrným zimním teplotám, vládním opatřením na úsporu energie a vlastní aktivitě občanů, mnohdy v reakci na ceny energií a ruskou agresi, píše Ember.
