Růst cen v březnu zpomalil
Maloobchodní ceny v březnu meziročně stouply o 15 %, což bylo o 1,7 procentního bodu méně než v únoru. Ve srovnání s lednem se ceny zvýšily nepatrně o 0,1 procenta. Ve své pravidelné zprávě to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).
Meziměsíčně v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje stouply ceny zejména zeleniny o 5 %, vepřového masa o 2,2 %, nealkoholických nápojů o 1,2 % a polotučného trvanlivého mléka o 6 procent. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,9 % a ubytovacích služeb o 2,5 %. Růst cen v oddíle ostatní zboží a služby byl ovlivněn především vyššími cenami sociální péče o 3,1 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 1,4 procenta.
Na meziměsíční snižování celkové úrovně spotřebitelských cen působil v březnu pokles cen v oddíle bydlení, kde klesly ceny zemního plynu o 1,4 %. V oddíle rekreace a kultura byly nižší ceny dovolených s komplexními službami o 4,5 % v důsledku končící zimní sezóny. Pokles cen v oddíle doprava byl ovlivněn především nižšími cenami pohonných hmot a olejů o 1,8 %. Z potravin byly nižší zejména ceny vajec o 9,9 %, másla o 6,3 % a sýrů a tvarohů o 1,1 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,3 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 15 %, což bylo o 1,7 procentního bodu méně než v únoru. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddílech doprava a bydlení. V oddíle doprava přešly ceny pohonných hmot a olejů z únorového růstu o 0,4 % v pokles o 19 % v březnu. V oddíle bydlení ceny zemního plynu zmírnily svůj růst na 60 % (v únoru 74,3 %). Obojí částečně i vlivem jejich meziměsíčního zvýšení v loňském březnu.
„Spotřebitelské ceny již podruhé za sebou zmírnily svůj meziroční růst. Ten v březnu dosáhl 15 %, což byla nejnižší hodnota od loňského dubna. Většina tohoto zpomalení je však ovlivněna vývojem loňské vyšší srovnávací základny. Ceny v oddíle doprava dokonce meziročně klesly, a to především díky klesajícím cenám pohonných hmot,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu opět největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 16,4 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 %, elektřiny o 29,6 %, tuhých paliv o 53,7 % a tepla a teplé vody o 44,6 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly vyšší zejména ceny rýže o 32,9 %, mouky o 32,6 %, vepřového masa o 34,0 %, polotučného trvanlivého mléka o 45,2 %, vajec o 75,5 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 36,3 %, zeleniny o 29,9 % a cukru o 97,6 procenta. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 21,5 % a ceny ubytovacích služeb o 19,1 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 24,6 procenta.
Na meziroční snižování cenové hladiny působily v březnu ceny v oddíle doprava (pokles o 0,6 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 6,8 % (v únoru o 7,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů.
Úhrnem spotřebitelské ceny bez započtení nákladů vlastnického bydlení stouply o 16,1 procenta. Ceny zboží vzrostly o 17 % a ceny služeb o 11,7 procenta.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 16,4 % (v únoru 16,2 %).
Ve srovnání k základnímu období, kterým je cenový průměr roku 2015, letos v březnu ceny vzrostly o 47,5 % (v únoru o 47,3 %).
„Inflace se dostává na nejnižší hodnotu od loňského dubna. Zároveň je ale potřeba si přiznat, že velká část zpomalení letošní březnové inflace jde za vývojem vysoké srovnávací základny před rokem,“ komentuje údaje ČSÚ Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Start nového roku řada firem využila k navýšení ceníků, což se statisticky projevilo vzestupem tempa inflace. Statistiky z oblasti bydlení ale budou i v roce 2023 zkresleny opatřeními na pomoc s vysokými cenami energie. Konkrétně od startu roku 2023 jsou v platnosti cenové stropy na elektřinu a zemní plyn, které nahradily Úsporný tarif. Do dalších oblastí se ale budou vyšší ceny energie viditelně propisovat. České domácnosti pocítí především další zdražování potravin. Proti tomu na čerpacích stanicích uvidíme zklidnění situace – ceny pohonných hmot budou meziročně výrazně levnější. To bude brzdit celkové tempo inflace. Inflace by měla během léta klesnout na jednociferné hodnoty. V průměru za celý rok 2023 se bude inflace pohybovat u hladiny 10,5 procenta.“
Pokud by tempo růstu cen neklesalo podle předpokladů, je tu Česká národní banka. „Na posledním zasedání nikdo z bankéřů nehlasoval pro snížení sazeb a guvernér připomněl, že prostor pro další utažení měnových podmínek tu stále je,“ připomíná Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „I když se jednalo spíše o slovní intervenci, nelze tento scénář vyloučit. Dvoutýdenní repo sazba tedy letos nejspíš neklesne pod 7 procent, což bude znamenat významný protiinflační faktor.“ Volf odhaduje, že celoroční inflace klesne pod 10 procent.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), jímž se měří inflace v Evropské unii, podle předběžných výpočtů vzrostl v březnu v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o16,5 % (v únoru 18,4 %). Podle bleskových odhadů Eurostatubyla meziroční změna HICP v březnu 2023 za eurozónu 6,9 % (v únoru 8,5 %), na Slovensku 14,8 % a v Německu 7,8 %. Nejvyšší byla v březnu v Lotyšsku (17,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP ve 27 členských zemí EU v únoru 9,9 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v lednu. Nejvíce ceny v únoru meziročně vzrostly v Maďarsku (o 25,8 %) a nejméně v Lucembursku (o 4,8 %).
