Jsme v recesi, potvrdil ČSÚ ve zpřesněném odhadu

Hrubý domáci produkt České republiky ve 4. čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně klesl o 0,4 % a meziročně stoupl o 0,3 procenta. Za celý minulý rok HDP stoupl o 2,5 procenta. Zpřesněný odhad dnes ve své pravidelné zprávě uveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Údaje jsou o jednu desetinu procenta lepší, než v prvním odhadu. Nicméně ve 3. kvartálu 2022 ekonomika mezičtvrtletně také klesla (o 0,3 %). Dva po sobě následující čtvrtletní poklesy ekonomové hodnotí jako recesi.

„Očekáváme, že ve třetím kvartále by už ekonomika konečně mohla vybřednout z recese. To je ale založeno na dvou předpokladech, které očekávám, že budou splněny: a) V ekonomice bude dost ropy. S benzínem se nebude opakovat to, co jsme viděli u plynu. b) Nerozeběhne se finanční krize. V posledním měsíci jsme viděli pád několika bank, z nichž jedna byla významná na globální úrovni. Pokud by pád bank pokračoval, nejspíš by to skončilo poklesem všech vyspělých ekonomik,“ komentoval Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. „Za celý rok 2023 na tom bude ekonomika stále špatně. Očekávám mírný pokles do 0,5 %. Růst přijde až v následujícím roce.

Podle ČSÚ v posledním loňském čtvrtletí klesaly příjmy obyvatel. Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele klesl proti předchozímu čtvrtletí o 1,2 % a meziročně o 6,3 procenta. Reálná spotřeba domácností na obyvatele poklesla mezičtvrtletně o 4,1 % a meziročně klesla o 7 procent.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 4. čtvrtletí hodnoty 44 074 Kč. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 0,2 % a meziročně o 7,5 procenta.

Výsledkem nižšího mezičtvrtletního poklesu celkových příjmů domácností než jejich výdajů byla vyšší míra úspor, a to 21,7 procenta. Mezičtvrtletně byla míra úspor domácností vyšší o 5,5 procentního bodu, meziročně se zvýšila o 1,5 proc. bodu.

Míra investic v sektoru domácností mezičtvrtletně stagnovala a dosáhla 9,4 %. Meziročně došlo k poklesu míry investic domácností o 0,3 proc. bodu.

U podniků mezičtvrtletně stagnoval zisk a klesaly investice. Míra zisku ve 4. čtvrtletí byla 46,9 % a dosáhla tak stejné hodnoty jako v předchozím čtvrtletí, ovšem o 2,4 procentního bodu více než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 8,8 %. Míra investic klesla mezičtvrtletně o 0,4 p. b. a dosáhla 28,9 %. Meziročně stoupla o 1 proc. bod.

Za celý loňský rok reálné příjmy domácností na obyvatele klesly proti roku 2021 o 5,4 % a reálná spotřeba domácností na obyvatele se snížila o 0,8 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v roce 2022 hodnoty 40 975 Kč a oproti roku 2021 reálně klesl o 8 procent. Míra úspor v roce 2022 dosáhla 17,3 % a byla o 2,1 p. b. nižší než v roce 2021. Míra investic sektoru domácností v roce 2022 dosáhla 9,6 % a stoupla tak o 0,1 procentního bodu.

V podnicích za celý minulý rok míra zisku dosáhla 46,1 %, což bylo o 0,2 p. b. méně než před rokem. „Míra zisku v ČR zůstala nad průměrem Evropské unie, kde dosahuje přibližně 40 procent,“ upozornil ČSÚ. „Také v nominálním vyjádření zisky meziročně stouply, navzdory růstu mzdových nákladů, které stouply meziročně o 9,7 procenta.“ Míra investic se proti roku 2021 zvýšila o 1,7 p. b. a dosáhla 29,4 procenta.

Zisky zahraničních vlastníků korporací dosáhly 6,2 % HDP. Ve formě dividend si zahraniční vlastníci rozdělili 300 mld. Kč a reinvestovány byly téměř 124 miliardy korun. „Tento vývoj odráží vysokou ziskovost přímých zahraničních investic v ČR,“ napsal ČSÚ ve své zprávě.

Na druhou stranu byl odliv důchodů ze zisků částečně kompenzován přílivem důchodů ze zahraničí, zejména příjmy ze zaměstnání a dotacemi. Saldo prvotních důchodů se zahraničím se meziročně zhoršilo o 45 mld. Kč a dosáhlo záporných 295 miliard korun.

V reálném vyjádření poklesl hrubý národní důchod v roce 2022 o 1 procento. Hrubý disponibilní důchod za celou ekonomiku v reálném vyjádření klesl v roce 2022 o 0,8 procenta.

„Ekonomiku sráží do recese především propad spotřeby domácností. Průmyslová výroba a export do jisté míry tento propad vyvažují, ale na celkový růst to nestačí,“ napsala ve svém komentáři poradenská skupina Moor Czech Republic k vývoji HDP. „Spotřeba domácností se totiž ještě zdaleka nedostala ani na původní úroveň před covidovou krizí. Nelze se však divit; vysoká inflace, růst cen  – především potravin a energie – a obecná nejistota nutí domácnosti omezovat své výdaje. S přibrzďováním inflačního tempa a také díky stále vysoké poptávce firem po kvalitních zaměstnancích lze očekávat, že ve druhé polovině roku by se mohla situace obrátit a česká ekonomika by chytla do plachet opět růstový vítr.“