Fed podle očekávání zvýšil úrok o čtvrt procentního bodu

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Banka však ve svém prohlášení naznačila, že je blízko pozastavení dalšího zvyšování nákladů na úvěry v souvislosti s nedávnými otřesy na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.

Úroky jsou nyní nejvyšší od roku 2007. Jejich zvyšováním se Fed snaží zpomalit inflaci, která v únoru činila 6 procent. Růst úroků má snížit výdaje za zboží a služby a dostat inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli. Může ale také zvýšit napětí v bankách.

Šéf Fedu Jerome Powell se na tiskové konferenci po zasedání měnového výboru snažil ujistit, že bankovní systém v zemi je zdravý a že úspory střadatelů jsou v bezpečí. Dodal, že proces zpomalování inflace pokračuje, ale pomalu, a není jasné, jaký dopad budou mít problémy bankovního sektoru na ekonomiku a měnovou politiku. Zatím je podle něj příliš brzy na posouzení těchto dopadů.

Aktualizované projekce ukazují, že deset z 18 členů měnového výboru očekává další zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu do konce roku. To je stejný údaj jako v prosincové projekci. Posunem, způsobeným nečekaným krachem bank Silicon Valley Bank (SVB) a Signature v tomto měsíci, však je, že Fed v nejnovějším prohlášení neuvádí, že bude pravděpodobně vhodné „pokračující zvyšování“. Toto vyjádření Fed používal v prohlášeních od loňského března. Tentokrát pouze připustil, že může být vhodné určité další zpřísnění měnové politiky.

Fed v prohlášení napsal, že bankovní systém USA je zdravý a odolný. Poznamenal ale, že nedávné napětí v bankovním sektoru pravděpodobně zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů domácnostem a podnikům a bude mít dopad na ekonomickou aktivitu, najímání nových zaměstnanců a inflaci.

V prohlášení se neuvádí, že boj s inflací se podařilo vyhrát. Z nového prohlášení zmizela formulace, že inflace zpomalila, a nahradilo ji, že zůstává zvýšená. Přírůstek pracovních míst je podle Fedu robustní.

„Problémy amerických bank, a to konkrétně krach Silicon Valley Bank, Signature Bank a problémy First Republic Bank, přinutily Fed přehodnotit pohled na boj s inflací,“ napsal analytik společnosti Portu Lukáš Raška. „Tato změna by tak mohla naznačovat, že si Fed není úplně jistý zdravím amerických bank a nechce sektoru i celé ekonomice zásadně přitěžovat.“

Analytik slovenské pobočky XTB Lukáš Lipovský upozornil, že rozhodnutí Fedu přichází po zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou o půl procentního bodu. ECB tak poprvé v aktuálním cyklu zvyšování úrokových sazeb přistoupila k agresivnějšímu zvýšení sazeb než Fed.

Podle nového výhledu by míra nezaměstnanosti měla do konce roku vzrůst na 4,5 %, což je o 0,1 procentního bodu méně, než uváděla prosincová prognóza Fedu. Výhled ekonomického růstu Fed snížil na 0,4 % z předchozího 0,5 procenta. Inflace by se do konce roku měla snížit na 3,3 procenta. V prosinci Fed čekal do konce letošního roku inflaci 3,1 procenta.

Výsledek dvoudenního zasedání znamená náhlou změnu strategie centrální banky. Ještě před dvěma týdny šéf Fedu Powell v Kongresu prohlásil, že vyšší než očekávaná inflace pravděpodobně donutí Fed zvýšit úrokové sazby výše a rychleji, než se očekávalo, upozornila agentura Reuters.

„Každopádně trhy neposkytly Fedu klid na večerní rozhodnutí o sazbách zadarmo. Investoři budou chtít slyšet slova ujištění. Ta by se neměla týkat jen zopakování slibu o připravenosti zasáhnout v případě dalších problémů jednotlivých bank. Už ministryně financí USA Janet Yellenová přislíbila, že stát přijde v případě potřeby na pomoc menším bankám,“ dodává Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Podle studií totiž padlá Silicon Valley Bank nebyla z pohledu kapitalizace nejhorší bankou v USA. Z pohledu kapitalizace je na tom 10 % bank na americkém trhu hůř, než na tom byla SVB před svým pádem.“

Z tohoto důvodu se začíná šeptat o opatření, že by americký regulátor mohl začít garantovat veškeré vklady v bankovním sektoru (tedy ne pouze do aktuálního limitu 250 tis. dolarů). „Ano, teoreticky by to mohlo zpomalit odliv vkladů na trase od menších bank směrem k těm velkým – tzv. systémově důležitým bankám,“ připouští Šichtařová. „Jenže pokud pojistíme veškeré vklady, pak už se nebavíme jen o pojištění vkladů, ale v podstatě o pojištění celých bank. To podle nás nedává smysl, protože by to bylo potenciálně enormně nákladné. Pokud by navíc začaly banky padat hromadně, stejně by v systému nebyl dostatek prostředků na výplatu všech vkladů.“

Z pohledu dalšího vývoje úrokových sazeb budou investoři chtít slyšet, že se růst sazeb Fedu brzy zastaví. „Na druhé straně nechci vidět, pokud by Fed nesplnil investorům přání. Pokud by si investoři večerní zasedání Fedu vyložili tak, že bylo i jen trochu jestřábí, uvidíme rychlý návrat nervozity. Za této situace by dolar rychle posiloval,“ předpovídá Markéta Šichtařová.