Inflace v lednu výrazně posílila
Spotřebitelské ceny v lednu stouply ve srovnání s prosincem o 6 procent. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 17,5 %, což bylo o 1,7 procentního bodu více než v prosinci. Ve své pravidelné zprávě o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Nárůst spotřebitelských cen byl v souladu s očekáváním tržních analytiků, která se pohybovala od 5 do 7 procent. Nejsilnější vliv na růst inflace měly podle nich náklady na bydlení, což zpráva ČSÚ potvrdila.
Výrazný růst cen v oddíle bydlení byl z velké části ovlivněn ukončením Úsporného tarifu, kdy cena elektřiny oproti prosinci vzrostla o 139,8 procenta. Ceny tepla a teplé vody byly vyšší o 23,5 %, stočného o 30,3 %, vodného o 16,3 %, zemního plynu o 2,2 % a nájemného z bytu o 1,1 procenta, vypočítává ČSÚ. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily především ceny nealkoholických nápojů o 7,6 %, ovoce o 9,8 %, zeleniny o 7,3 %, vepřového masa o 7,5 %, sýrů a tvarohů o 3,9 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,5 % a vajec o 8,6 procenta. Meziměsíční růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn vyššími cenami lihovin o 9,2 %, piva o 8,9 % a vína o 8,5 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 11,2 % a v oddíle ostatní zboží a služby ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 2,5 procenta. Naopak nižší než v prosinci byly ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,7 % a ceny automobilů o 1,1 procenta. Z potravin byly nižší zejména ceny másla o 7,2 % a ceny polotučného trvanlivého mléka o 7,1 procenta. Úhrnem ceny zboží vzrostly o 8,7 % a ceny služeb o 1,9 procenta.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu oproti prosinci o 6,0 % a meziročně o 17,5 %. Tento růst byl významně ovlivněn ukončením Úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 procenta,“ napsala Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 17,5 %, což bylo o 1,7 procentního bodu více než v prosinci. Toto zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu o 21,2 % v růst o 36,4 % v lednu. Ceny vodného zrychlily svůj růst na 16,3 % (v prosinci 5,3 %), stočného na 30,3 % (v prosinci 6,4 %) a tepla a teplé vody na 44,7 % (v prosinci 28,8 %). Ceny zemního plynu zmírnily svůj růst na 87 % (v prosinci 140,2 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,1 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,6 % a tuhých paliv o 58,1 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly vyšší zejména ceny rýže o 35,1 %, mouky o 44,2 %, vepřového masa o 36,8 %, drůbežího masa o 32,4 %, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 %, vajec o 85 %, olejů a tuků o 31,5 % a cukru o 84,7 procenta. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 23,8 % a ceny ubytovacích služeb o 19,9 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 19,1 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 9,1 % (v prosinci o 10,9 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 118,7 procenta. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 20,8 % a ceny služeb o 12,2 procenta.
Podle propočtů ČSÚ by úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení vlivu Úsporného tarifu pro domácnosti a odpuštění příspěvku na obnovitelné zdroje (POZE) v lednu vzrostl meziměsíčně o 3,4 % a meziročně o 18,1 % (v prosinci o 19,3 % a v listopadu o 19,8 %).
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 15,7 % (v prosinci 15,1 %).
„V dalších měsících se bude inflace snižovat, a to poměrně rychle a na konci roku by nebylo překvapením, kdyby ceny rostly jednociferným tempem. Hlavním důvodem bude vysoká srovnávací základna s rokem 2022,“ soudí Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Česká bankovní asociace ve své aktuální prognóze předpokládá inflaci kolem 10 procent. „Inflace byla pro letošek přehodnocena směrem nahoru a v průměru se bude pohybovat mírně nad 10% hranicí, koncem roku pak u 8 procent. V příštím roce však prognóza předpokládá pokles inflace ke 3 procentům, ačkoli odhady budoucích inflačních tlaků jsou v současné mimořádné době velmi nejisté,“ píše se ve zprávě ČBA.
„Jelikož lednová inflace ovlivňuje úroveň, na které se pohybuje index spotřebitelských cen i ve zbytku roku, představuje dnešní výsledek potenciál pro případné úpravy odhadů pro letošní rok, které se aktuálně pohybují okolo 9,5 procenta. Z pohledu měnové politiky by výraznější překvapení inflace směrem nahoru představovalo navýšení šance zvýšení úrokových sazeb,“ předpovídá David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank. „I přesto ale tento scénář vnímáme jako málo pravděpodobný. ČNB v nové prognóze odhaduje inflaci v lednu na 17,6 % a má tak prostor absorbovat překvapení vyšší inflace.“
Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu HICP v Česku meziměsíčně o 6,6 % a meziročně o 19,1 % (v prosinci 16,8 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2023 za Eurozónu 8,5 % (v prosinci 9,2 %), na Slovensku 14,9 %. Nejvyšší byla v lednu v Lotyšsku (21,6 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 10,4 %, což bylo o 0,7 procentního bodu méně než v listopadu. Nejvíce ceny v prosinci meziročně vzrostly v Maďarsku (o 25,0 %) a nejméně ve Španělsku (o 5,5 %).
