Čínské křemíkové trucování
Japonsko a Nizozemsko se připojily k embargu Spojených států amerických na vývoz zařízení, jimiž se vyrábějí vysokovýkonné elektronické součástky. Jde o to, že tyto součástky se dají použít také k výrobě vysokovýkonných zbraní.
Jenže Čína zná protihmat. Do západních států zakázala vývoz technologií na výrobu křemíkových plátků, které jsou potřebné do fotovoltaických elektráren. Jistí si tak svůj monopol – její produkce pokrývá 96 % celosvětové spotřeby.
Evropa, která na obnovitelných zdrojích (OZE) a z velké části tedy i na fotovoltaice staví celou svou energetickou budoucnost, je si toho vědoma a podporuje investice do vlastní výroby. Je si toho vědoma už drahně let, jenže vlastní výrobní kapacity kde nic, tu nic. Když on dovoz z Číny je tak snadný a laciný…
Zatím Čínská lidová republika neomezila vývoz křemíku samotného. Ale jestli se rozzlobí, bude zle. Vyvinout potřebnou technologii a postavit potřebné výrobní kapacity nepotrvá pár měsíců, jako to bylo s terminály na zkapalněný zemní plyn. Výroba křemíku je také vysoce náročná na elektrickou energii. To byl další důvod, proč se ponechávala na Číně. Evropa se tak nebezpečně blíží situaci, kdy nebude mít z čeho vyrábět OZE, nebude mít elektřinu, kterou ale nutně bude potřebovat k výrobě OZE. Když se chce plánovat, tak se to musí dělat pořádně. A ne jen formulkou „Země Evropské unie se dohodly…“
Zkusme si, z čiré škodolibosti, takový malý nefinanční report ESG, na jehož povinném vydávání se také země Evropské unie dohodly, pro přechod na obnovitelné zdroje a s ohledem na nepostradatelnost Číny. Životní prostředí: za jedna (pro Evropu). Udržitelnost: dva, nejvýše tři roky, subdodavatelé netransparentní. Rizika: maximální, zcela zanedbávána. Shrnutí: společensky nepřijatelné, bankami nefinancovatelné, nepojistitelné.
„Nový krok čínské vlády vnímáme jako velmi zásadní pro budoucí vývoj trhu se solárními panely. Křemíkové buňky jsou základním stavebním kamenem panelů. Tato nová restrikce bude mít potenciálně likvidační důsledky pro mnohé výrobce v Evropě a USA,“ citují Hospodářské noviny Cyrila Regnera, předsedu představenstva Energetického holdingu Malina. Holding patří k největším instalatérům fotovoltaických elektráren u nás a potřebné komponenty vyrábí v Číně. A hle, jeho šéf Regner má staženou… staženou.
Regner naznačuje, že Čína si vlídné zacházení v mezinárodním obchodu a přijímání svých představ o fungování světa může vytrucovat, nejen křemíkem. I když to ve skutečnosti nebude mít tak snadné, jak je to tady napsané, stejně se může docela dobře stát, že si Evropa svůj Green Deal bude moci nabouchat do kecek. Do čínských, samozřejmě.
