Kromě toho společnost připravuje projekt velké linky s kapacitou 10.000 tun ročně. Spustit ji ale bude možné až v situaci, kdy bude na trhu dostatečné množství vratných lithiových baterií, řekl ČTK generální ředitel Jan Moudrý.
Lithium, používané k výrobě baterií do elektromobilů, je považováno za kov budoucnosti. Díky rozvoji elektromobility se využití lithiových baterií v Česku zvyšuje, kapacity pro jejich recyklaci však scházejí.
Kovohutě investovaly do nové poloprovozní linky deset milionů korun, v následujících letech na ní chtějí zkoušet a vyvíjet výrobní postupy. „Pro nás to není linka zpracovací, ale pokusná,“ uvedl Moudrý. Kapacita zařízení je omezena množstvím baterií, které je aktuálně dostupné.
„Samozřejmě je to odrazový můstek pro to, abychom vytvořili jednou větší technologii až na 10.000 tun,“ uvedl Moudrý. Takovému kroku ale musí předcházet průzkum, který ověří, že je na trhu dostatečné množství lithiových baterií. „Nemá smysl stavět linku s kapacitou 10.000 tun v roce 2027, když tady bude 1000 tun vratných lithiových baterií,“ podotkl Moudrý.
Recyklační linku pro lithiové baterie chce v ČR postavit například i technologická společnost IBG Česko v Kralupech nad Vltavou. Měla by vzniknout v následujících letech, firma pracuje na projektu. Podle serveru ekovozy.cz bylo k 30. červnu letošního roku v ČR registrováno přes 12.000 osobních elektroaut. Očekává se, že v příštích letech produkce lithiových baterií výrazně poroste.
Kovohutě Příbram v minulých letech ročně vyrobily přes 50.000 tun rafinovaného olova a jeho slitin, letos to bude podle Moudrého o něco méně, zřejmě 48.000 nebo 49.000 tun. Důvodem je nedostatek surového olova v Evropě. Loni firma téměř s 300 zaměstnanci utržila za vlastní výrobky a služby 2,9 miliardy korun, meziročně o 15 procent více.
Společnost je zpracovatelem odpadů s obsahem olova a cínu, výrobcem olova, jeho slitin a dalších výrobků, zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů a odpadů elektrických a elektronických zařízení. Zaměřuje se i na výkup a sběr odpadů.
