Maďarsko zrušilo zastropování cen benzínu a nafty, socialismus končí
Na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL maďarská vláda zrušila zastropování cen pohonných hmot. Rozhodnutí platí od včerejších 23.00 hodin. Jen krátce předtím to oznámil šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás.
Skupina ještě během včerejšího dne varovala, že situace kolem zásobování pohonnými hmotami v Maďarsku je kritická a že jediným řešením je vytvořit podmínky pro zvýšení dovozu. Zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loni zavedla cenový strop 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr pro benzin i naftu. Situaci podle firmy MOL v poslední době zkomplikovaly snahy lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot. Těch byl v zemi nedostatek a o víkendu si řada motoristů zajela natankovat do sousedních zemí včetně Slovenska.
„MOL je na konci svých sil,“ řekl včera podle agentury MTI generální ředitel Zsolt Hernádi. Uvedl, že pohonné hmoty si od ní na čerpacích stanicích minulý týden koupilo 2,2 milionu zákazníků, což odpovídá „vrcholu nejrušnější turistické sezóny“.
Gulyás dal zrušení cenového stropu na pohonné hmoty do souvislosti se sankcemi Evropské unie týkajícími se ruské ropy. „Zavedení sankcí způsobilo výrazné problémy se zásobováním Maďarska energetickými surovinami,“ tvrdí šéf kabinetu maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána. Šéf maďarské vlády, který má z důležitých politiků v EU nejblíže k Rusku, dlouhodobě kritizuje unijní sankce proti Moskvě. Evropskou ekonomiku podle něho poškozují více než tu ruskou.
Komentář SH:
Zastropování cen zbavilo ceny dvou základních úkolů, které mají v ekonomice. Prvním je informace zákazníkovi, kolik daný výrobek či služba stojí a co jeho pořízením pro sebe získá. Zda tolik, aby se mu za dané peníze nákup vyplatil. Inverzně řečeno, co jiného bude muset obětovat, nekoupit si, když onen statek bude potřebovat a zda tedy jej potřebuje více, než statek jiný. Výrobci nese cena informaci, zda zákazník je ochoten jeho výrobek za daný peníz pořídit. Zda se tedy vyplatí za získané tržby produkt vyrábět, investovat do rozšíření výroby, inovací, atd. Když zjistí, že ne, že je produkt příliš drahý, zájem nízký, výrobu omezí nebo ukončí. V Maďarsku zastropování cen benzínu a nafty logicky způsobilo, že si je lidé dopřávali plnými doušky, neboť náklady na jejich pořízení byly zázračně nízké. Proto si je také nakoupili do zásoby. Koncern MOL sice výrobu neukončil. Dříve prohlašoval, že ji omezil z důvodu oprav výrobních zařízení. Věřme mu to. Ale dovozci za danou cenu odmítli svůj produkt do Maďarska dodávat a prodávat.
Předseda maďarské vlády Gergely Gulyás si může jak chce stěžovat na Rusko a na válku, ale v tomto případě si Maďaři naběhli na základní ekonomické zákonitosti. Nedostatková ekonomika socialistického stylu je rovněž zákonitý důsledek. Úspěšně nakročeno k ní má i zbytek Evropy se zastropováním cen elektřiny.
Ještě malou poznámku k sankcím. Nikdo nikdy nesliboval, že obchodní sankce proti Rusku evropské ekonomice prospějí. Ovšem tvrdit, že ji poškodí více než Ruskou, je příliš politicky odvážné. Národní hospodářství zemí EU sice zpomalilo v růstu, některé státy jsou již patrně v mírné recesi. Ale stále ještě Evropa nemrzne a nehladoví jako Rusko. Při porovnání vývoje HDP tam a tady je jasné, že ruská bída není způsobená jen jeho válečným tažením na Ukrajinu.
