Rozpočtový výbor podpořil zavedení cenových stropů u výroby elektřiny

Sněmovní rozpočtový výbor včera podpořil vládní novelu energetického zákona, která zavádí strop pro výrobní ceny elektřiny. Současně s tím zavádí odvod z nadměrného příjmu z prodeje elektřiny. Vláda z něj chce financovat kompenzace za vysoké ceny energií.

Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Sněmovna má vládní předlohu projednávat na žádost vlády ve stavu legislativní nouze. To ji umožní schválit během jednoho dne i včetně případných pozměňovacích výborů. Sněmovna se má zákonem zabývat v pátek. Dnes ho bude projednávat ještě hospodářský výbor.

Odvod z nadměrného příjmu z prodeje elektřiny má spravovat Energetický regulační úřad. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) řekl členům výboru, že tento úřad vybrala vláda proto, že to odpovídá celoevropskému pojetí regulaci. Jde o regulaci cen elektrické energie, nikoli o daň, uvedl. Poukázal i na energetický zákon, podle kterého toto odpovídá působnosti ERÚ. Úřad přitom dostane i metodickou podporu ze strany ministerstva financí. „Pokud jde o vyšší tlak na ERÚ, tak já si myslím, že je to jenom v pořádku, že je pod vyšším tlakem, on dlouho pod žádným tlakem nebyl,“ řekl Síkela. „Podnikneme veškeré kroky, aby byl personálně vybaven na všech úrovních,“ dodal.

Nejnižš strop bude 1700 Kč za MWh

Česká vláda se rozhodla cenový limit rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu. Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám.

Síkela popsal, že ministerstvo jednotlivé stropy u jednotlivých zdrojů stanovovalo podle nákladových modelů tak, aby každému výrobci zůstal přiměřený zisk. Na dotaz bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) řekl, že návrh zákona vznikl v pracovní skupině složené ze zástupců ministerstva financí, ministerstva průmyslu, externích poradců a ve spolupráci s legislativní radou vlády.

ministerstvo jednotlivé stropy u jednotlivých zdrojů stanovovalo podle nákladových modelů

Náměstek ministra financí Jiří Fojtík uvedl, že dvojí zdanění v kombinací s daní z neočekávaných zisků, kterou nedávno schválila Sněmovna, by nemělo být možné. Poukázal na to, že odvod z prodeje elektřiny bude daňově uznatelným nákladem. Pokud elektrárenská firma zaplatí odvod, sníží si o ně základ daně z neočekávaných zisků.

Ředitel odboru daňové legislativy MF Karel Šimek popsal, že správcem odvodu bude sice ERÚ, ale bude moci požádat o spolupráci orgány finanční správy. Zacílení odvodů bude mít podle něj na starosti ERÚ, ale inkasní část daně budou zajišťovat orgány finanční správy. Ministerstvo se na tom podle něj dohodlo s regulačním úřadem. Poukázal na to, že evropské nařízení neřeší, jak mají evropské státy odvod vybírat.

Sněmovna 4. listopadu schválila návrh na zavedení takzvané daně z neočekávaných zisků. Vztahovat se bude na banky a energetické firmy. Vláda odhaduje, že na ní vybere v příštím roce 85 miliard korun. V návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že spolu s odvodem z prodeje elektřiny počítá s celkovým výnosem 100 miliard. V důvodové zprávě k novele energetického zákona však vláda uvádí, že počítá s výnosem z odvodů z elektřiny ve výši 80 miliard. Současně upozornila, že se může propadnout výběr daně z neočekávaných zisků až o 40 miliard korun.

Poslanec ANO Milan Feranec poukázal na to, že v takovém případě by stát měl získat celkově 125 miliard korun. Síkela řekl ČTK, že jde o odhady, které se budou upřesňovat.