ECB změnila své inflační a klimatické cíle
Evropská centrální banka (ECB) v přezkumu své měnové strategie zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na 2 procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty, což bylo podle některých analytiků zavádějící. ECB v tiskové zprávě rovněž uvedla, že se bude podílet na boji proti změnám klimatu.
První revize strategie ECB od roku 2003 je jednou z priorit prezidentky centrální banky Christine Lagardeové od jejího nástupu do funkce na konci roku 2019. Je to zatím největší revize strategie této nejvlivnější evropské finanční instituce, která určuje měnovou politiku 19 zemí používajících společnou evropskou měnu euro. Na přezkumu strategie banka pracovala 18 měsíců.
Analytici podle agentury Reuters rozhodnutí o inflaci obecně očekávali, protože bankéři tuto změnu naznačovali. Předchozí formulace, která zněla „pod, ale blízko dvou procent“, podle některých analytiků vytvářela dojem, že ECB se spíše než poklesu obává růstu cen nad svůj cíl.
ECB uvedla, že její cíl bude symetrický, tedy že nežádoucí je inflace pod i nad stanoveným cílem, a že nebude usilovat o překročení cíle po delším období nízké inflace. Připustila však, že v určitých situacích, kdy bude zapotřebí obzvláště razantní nebo vytrvalá měnová podpora, může inflace na přechodnou dobu cíl i mírně překročit.
„Víme, že dvě procenta nebudou trvale v souladu s cílem, mohou zde být mírné, dočasné odchylky v obou směrech od těch dvou procent. A to je v pořádku,“ řekla Lagardeová na tiskové konferenci.
ECB se však nezmínila, že by byla ochotna tolerovat vyšší inflaci po delších obdobích nízkého růstu cen, čímž možná zklamala investory, kteří takový závazek očekávali, protože by zajistil stimulaci i v době oživení. Vyjádření, že inflace může dočasně překročit stanovený cíl, je ale i tak vnímáno jako posílení důvěryhodnosti ECB.
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler řekl ČTK, že úpravu inflace lze interpretovat jako příklon k dlouhodobě uvolněné monetární politice. Podle něj to znamená, že centrální banka ještě delší dobu tempo nákupů nezpomalí. Zároveň lze očekávat prodloužené období záporných úroků.
Rada guvernérů v přezkumu také potvrdila, že soubor úrokových sazeb ECB zůstává primárním nástrojem měnové politiky. Ostatní nástroje, jako jsou nákupy aktiv a dlouhodobější refinanční operace, pak zůstávají nedílnou součástí souboru nástrojů, které bude centrální banka využívat podle potřeby.
Velkou změnou je, že ECB hodlá více pomáhat v boji proti změnám klimatu a že úvahy o změně klimatu zahrne do své měnové politiky. Rámec, kterým se řídí při nákupu podnikových dluhopisů, proto do budoucna upraví tak, aby zahrnoval kritéria týkající se změn klimatu.
„Změna klimatu je hlavní výzvou, které svět čelí. Nejsme hlavními aktéry, neřídíme autobus, chcete-li, ale jsme v tomto autobusu a musíme se podívat, zda to v rámci našeho mandátu má nebo nemá dopad na cenovou stabilitu,“ uvedla Lagardeová.
ECB také upozornila, že není spokojená se současným měřítkem inflace sestavovaným evropským statistickým úřadem, protože vynechává velkou část nákladů na bydlení. Ve svých měnových hodnoceních hodlá brát v úvahu i počáteční odhady nákladů na bydlení u domů a bytů obývaných vlastníky. Úprava však bude trvat delší dobu.
