Růst HDP přibrzdila slabší spotřeba domácností
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 3. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 0,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl o 1,6 procenta. Oznámil to ve své pravidelné zprávě Český statistický úřad (ČSÚ).
„Mezičtvrtletní pokles byl způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Na hrubou přidanou hodnotu měla negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a pokles nastal také ve stavebnictví. Průmysl mírně vzrostl.
„Na vině je především zdražování a nejistota ohledně budoucí ekonomické situace spotřebitelů. Ceny jdou nahoru zejména kvůli dvěma faktorům. Jednak je to válka na Ukrajině a druhak je to výrazně expanzivní fiskální politika české vlády,“ komentuje údaje z ČSÚ Tomáš Volf, specialista společnosti Citfin.
K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. K poklesu došlo u výdajů na konečnou spotřebu. Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl a většina odvětví služeb.
„Je zřejmé, že za mezikvartálním poklesm HDP stojí nižší domácí poptávka. Pro ekonomiku není vůbec příznivé, že výdaje na konečnou spotřebu domácností pokračují v poklesu už čtvrté čtvrtletí v řadě,“ upozorňuje Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmY Next Finance. „Právě spotřeba domácností přitom v posledních letech byla důležitým tahounem růstu HDP. Nemůžeme se ale divit opatrnosti domácností. Přeci jen reálné mzdy se jen za druhé čtvrtletí snížily o téměř 10 procent. Domácnosti budou silně reálně chudnout i v celé druhé polovině tohoto roku.“
Měřeno hrubou přidanou hodnotou, negativní vliv na HDP měla především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. „Právě v těchto oborech se bude výrazně šetřit – domácnosti omezí návštěvy restaurací nebo nákupy všeho, co nutně nepotřebují,“ říká M. Šichtařová. „Pokles je patrný také ve stavebnictví, které je tradičním cyklickým odvětvím. Jakmile nálada v ekonomice klesá, stavebnictví to negativně pociťuje. Navíc v dalších měsících půjde proti stavebnictví také vliv výrazně dražších hypoték. Na druhé straně průmyslová produkce mírně narostla. Tam totiž pomáhá zlepšení dodávek dílů automobilkám.“
Zaměstnanost se mezičtvrtletně nezměnila a meziročně vzrostla o 2,0 procenta. Ekonomicky aktivních je tak stále více lidí.
„V mezičtvrtletním vyjádření se jedná o první pokles po pěti kvartálech růstu. Jediné, co drží naděje na mírnější pokles ekonomiky, je nízká nezaměstnanost. To se však může velmi rychle změnit a okamžik, kdy začnou firmy více propouštět může přijít již začátkem roku,“ říká Tomáš Volf. „Při pohledu na výkon německého hospodářství se není čemu divit, že to české zpomaluje. Německá ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla jen o 1,2 procenta. Němci neutrácejí jako v minulosti, a to se nemůže do českého průmyslu neprojevit.“
Výsledky HDP přicházejí o výhodu toho, že jim k lepším výsledkům pomáhala nízká srovnávací základna z dob koronakrize, upozorňuje M. Šichtařová.. „Domácnosti už škrtí své výdaje. Tempo inflace je tak vysoké, že to nedokáže kompenzovat růst mezd. Domácnosti tak budou reálně chudnout, což je bude nutit víc a víc omezovat výdaje. Pro firmy z oblasti výroby bude velice náročné ustát vysoké ceny energie. Zahraniční poptávka nebude mít dostatečnou sílu zvrátit zhoršování kondice ekonomiky. Co to znamená? Česká ekonomika míří do recese, protože také čtvrtý kvartál roku 2022 přinese mezikvartální pokles ekonomiky,“ varuje ekonomka.
