Den daňové svobody v ČR je o několik týdnů před průměrem eurozóny
Den daňové svobody v ČR, který letos připadl na dnešek, je o několik týdnů před průměrem eurozóny. Tam připadl na 14. července. Loni i letos je v Česku takřka stejně jako v průměru zemí OECD, kde byl ve středu. Vyplývá to z žebříčku, který dnes představil novinářům Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Označuje se jím pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
Jako první oslavili den daňové svobody Irsku (12. dubna), poté ve Švýcarsku (13. května) a v Jižní Koreji (18. května). Již tradičně patří mezi poslední oslavence Francie (10. srpna.). Řecko zažilo největší propad od roku 2019, celých 47 dní (10. srpna). Před Belgii (31. července ) se dostala Itálie (1. srpna).
Z okolních států je den daňové svobody dříve pouze na Slovensku (22. června), Polsko je na tom stejně jako ČR. V Německu bude 5. července, Maďarsku 10. července a v Rakousku až 25. července.
„Z pochopitelných důvodů jde společně s loňským rokem o daňově nejméně svobodný rok od chvíle, kdy Liberální institut den daňové svobody počítá, neboť pandemická situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože proti předpandemickým rokům jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, proti roku 2010 jde o zhoršení o týden,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Vládě však podle něj nelze vyčítat obranu před pandemií, je jasné, že stát musel vynaložit nějaké peníze navíc. „Vládu však můžeme a musíme kritizovat za to, že v době předchozí dlouhé konjunktury si nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance, a že spousta opatření byla zmatečná nebo přímo kontraproduktivní,“ dodal.
Komentář SH:
Ponechme stranou metodiku výpočtu, ta není úplně špatně, ale vždy má svá „ale“… a povšimněme si, že den daňové svobody (DDD) se nám přehoupl přes astronomickou polovinu roku, na den přesně 6 měsíců před Vánocemi. Souvislost s opatřeními proti covidu-19 je ale diskutabilní. Tato opatření sice ještě žádné daně nezvýšila, spíše naopak, vedla k odkladům placení povinných odvodů, záloh, atd… Ale Liberální institut do výpočtu zahrnuje i výdaje státu, které příští daně signalizují. Uvidíme příští rok, jak se projeví snížení daní ze mzdy zaměstnanců. Ale také přehlídka nových daní, jako jsou plánované uhlíkové daně, uhlíková cla, zavedení prodeje emisních povolenek do dopravy a další… A také rozpočet navrhovaný s deficitem 390 mld. Kč, hlubším než v loňském roce covidovém. Abychom na něj ještě nevzpomínali v dobrém.
Programů na podporu ekonomiky je mnoho, ovšem některé postrádají logiku, jako například garance na úvěry pro exportéry v okamžiku, kdy jim oslabená koruna pomáhá na zahraničních trzích, upozornila analytička institutu Jana Přibylová. Další vládní programy jsou podle ní nedostatečné pro skutečnou pomoc ekonomice, jako například snížení DPH jen u vybraných produktů, jako jsou omalovánky, mytí oken v domácnosti, oprava kol či půjčení knih.
Logičtější by bylo podle ní snížit DPH u širšího spektra zboží a služeb, které kupují všichni spotřebitelé, například u potravin. A jiná opatření způsobují pravý opak toho, co vláda zamýšlela. „Například regulace cen respirátorů nebo testů na koronavirus vede k jejich nedostatku,“ poznamenala.
Liberální institut pro výpočet dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy, a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Podle výpočtu poradenské společnosti Deloitte den daňové svobody v ČR letos připadá na 19. června. Metodika Deloitte pro výpočet rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu.
