Výrobní ceny v Německu meziročně vzrostly o rekordních 45,8 procenta
Výrobní ceny v Německu se v srpnu meziročně zvýšily o rekordních 45,8 %, zejména kvůli prudkému zdražování energií. Oznámil to včera spolkový statistický úřad. Ekonomové naopak očekávali zmírnění růstu v průměru na 37,1 % z červencových 37,2 procenta.
V meziměsíčním srovnání se výrobní ceny v srpnu zvýšily o 7,9 %, což je také rekordní nárůst. Ceny energie se meziměsíčně zvýšily o 20,4 % a meziročně o 139 procent.
„Zřejmě není třeba dodávat, že se jedná o nejvyšší nárůst cen v německé historii a největší měrou se na zdražování podílí ceny energie, které vzrostly o 139 procent,“ komentuje Tomáš Volf, expert společnosti Citfin. „Cena zemního plynu šla nahoru o 209,4 % a elektřiny o 174,9 procenta. Dobře je na celkovém čísle zvýšení cen vidět podíl cen právě energie. Pokud bychom ho totiž očistili o tuto složku, pak by ceny průmyslových výrobců vzrostly jen o 14 procent.“
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v srpnu podle dřívějších údajů statistického úřadu zrychlilo na 7,9 % z červencových 7,5 procenta.
Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se inflace v srpnu zvýšila na 8,8 % z červencových 8,5 procenta. Analytik Ralph Solveen ze společnosti Commerzbank předpověděl, že růst spotřebitelských cen se v příštích měsících pravděpodobně vyšplhá na nová maxima.
Míra inflace v Německu se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Německo je největší ekonomikou, kde se platí jednotnou evropskou měnou euro. Inflace v celé eurozóně v srpnu vystoupila na rekordních 9,1 % z červencových 8,9 procenta.
„Kam směřují ceny v průmyslu, tam zanedlouho budou směřovat i ty spotřebitelské. Ceny zboží a služeb na pultech obchodů se nedostanou na takto robustní nárůsty, ale směr je jasně dán, a to vzhůru,“ konstatuje Tomáš Volf. „Při takovém nárůstu cen v průmyslu si lze jen velmi těžko představit, že se to nedotkne cen pro koncové spotřebitele. Co se dotkne Němců, dotkne se i Čechů. Němečtí spotřebitelé se budou nejspíš postupně uskromňovat a výrazně racionalizovat své výdaje. To bude mít negativní dopad na české podniky v podobě nižších objednávek ze zahraniční a pokud nebudou mít české firmy objednávky, brzy sáhnou ke snižování stavů, a tedy k propouštění.“