EU chce zisky energetických firem přesunout ke spotřebitelům
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po mimořádném jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Na zastropování cen plynu dováženého z Ruska, jak navrhovala EK, ale ministři shodu nenašli. Proti tomuto návrhu se stavěly zejména středoevropské země včetně České republiky.
Podle Síkely se státy jednomyslně shodly na tom, že je potřeba okamžitě připravit krizová opatření, která by pomohla ohroženým spotřebitelům a firmám. „Diskuse o zásazích do trhu s energetikou se tady vedly měsíce a možná roky a dneska se poprvé velká část členských států shodla na tom, jaké ty zásahy chce a jakým způsobem,“ řekl českým novinářům Síkela.
Komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.
Komentář SH:
Slovo „zastropovat“ se stalo unijní módou. Ono naznačuje jakési politicky rozhodné „…a dost!“, což mezi lidem obecným bude mít dobrý zvuk. Věcně se nejspíše jedná o mimořádné zdanění mimořádných, resp. neočekávaných zisků, odvozených z marží výrobců a prodejců energie. Tento princip popsal Svět hospodářství ve svém komentáři z 21. srpna (viz odkaz). Souhlasíme s většinou finančních analytiků, že toto opatření bude mít minimální dopady na státní rozpočty, snad kromě časového nesouladu uvedení opatření do praxe a termínu výběru mimořádné daně.
Ministři se shodli také na možnosti zavést strop na ceny plynu, podle Síkely ale zatím není . jasné, jaké části trhu by se toto opatření týkalo a jak přesně bude nastavené. „Musíme být opatrní, abychom neohrozili zabezpečení našich dodávek,“ řekla po jednání komisařka pro energetiku Kadri Simsonová s odkazem na nové kontrakty na nákup zkapalněného zemního plynu, které by omezení cen mohlo překazit.
Záměrem komise bylo zastropovat pouze ceny plynu mířícího do EU z Ruska. Podle Síkely však tento plán nezískal podporu velkého množství států, neboť při omezení dodávek nehraje ruský plyn již tak velkou roli při tvorbě cen energií. Zvláště středoevropské země včetně Německa, Maďarska či Česka měly obavy z toho, že by Moskva mohla v případě omezení ceny plyn vypnout úplně.
Komentář SH:
Tyto obavy jsou zcela namístě. Když zákazník řekne „dráž nekoupím“, dodavatel odpoví „levněji neprodáme“. A nezáleží na tom, kdo je tím dodavatelem. V případě arabských obchodních partnerů už se objevily neshody o cenách zkapalněného plynu pro Evropu pro kontrakty kratší než 20 let. To se ale EU nehodí do jejího Zeleného údělu, který s plynem počítá na kratší dobu.
Dalším z kroků, který získal podporu ministrů, bylo udělování záruk na zálohy, které musejí energetické firmy skládat při nabídce dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny. Podle Síkely je reálné, že toto opatření rozhýbá trh s elektřinou a sníží její ceny. K tomu by měl přispět i plán povinných úspor elektřiny v nejvytíženějších hodinách, který by měl snížit podíl drahého plynu na její výrobě.
Komentář SH:
Plán povinných úspor je eufemismus pro přídělový systém v elektroenergetice. Je to jasný signál o nedostatku zdrojů na straně dodávky jako důsledek dlouholeté a zesilující regulace. Pro ekonomii socialismu stále platí, že když chcete regulovat (dříve: plánovat) výrobu, musíte regulovat (dříve: plánovat) spotřebu. A dále, pro regulaci spotřeby je nutné regulovat potřebu, informace, propagandu. Výmluvy na válku v dnešním případě neobstojí, elektřinu Rusko do Evropy nedodává.
České předsednictví je podle ministra připraveno svolat ještě v září další mimořádnou ministerskou schůzku k debatě o podrobných návrzích, které Evropská komise předloží příští týden.
„Ministři se sice shodli na potřebě zastropování zisků energetických firem, které produkují elektřinu jinými než plynovými zdroji, ale nezdá se, že by se jednalo o jednotné celoevropské řešení. Schválení konkrétních koordinovaných úsporných opatření jsme se také nedočkali. Opět jsme svědky spíše neakceschopnosti EU než jasných, rychlých a cílených opatření,“ upozornil analytik XTB Jiří Tyleček. I on ale kvituje to, že neprošel návrh na určení maximální ceny plynu z Ruska, protože by tento krok mohl dále snížit tok plynu do Evropy mimo plynovod Nord Stream 1.
V pátek se v Praze sešli ministři financí členských zemí EU. Mnozí z nich se podle šéfa české státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) shodli na tom, že evropské řešení vysokých cen energie bude nejlevnějším pro národní rozpočty. Řekl to na tiskové konferenci po prvním jednacím dni neformálního zasedání evropských ministrů financí a guvernérů centrálních bank v rámci českého předsednictví v Radě EU. Ministři financí se také zabývali opatřeními proti rostoucím cenám plynu a elektřiny, přestože přímo nespadají do jejich působnosti. „Dopady všech možných řešení dopadnou samozřejmě i na státní rozpočet, myslím, že je tedy velmi dobře, že té debaty a toho řešení se budou účastnit i ministři financí,“ řekl ministr.
Ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka v pátečním obsáhlém rozhovoru pro iDnes mimo jiné řekl: „Opatření, která vláda představí v pondělí, povedou k tomu, že zimu zvládneme s dostatkem energií i s rozumnou výší jejich cen. Počítáme se zastropováním cen jak pro firmy, tak pro domácnosti. /…/ Jednoznačně ale mohu garantovat, že ceny budou na takové úrovni, aby to české domácnosti a firmy zvládly. Součástí řešení je také to, aby výrobci energie měli povinnost poskytnout část své výroby státnímu obchodníkovi, který z toho následně zabezpečí veřejný sektor.“
Komentář SH:
V tomto případě termín „zastropovat“ znamená dotovat. Půjde tedy o sociální přerozdělení příjmů přes státní rozpočet, ať už tyto příjmy budou získávány jakkoliv a bez ohledu na mechanismus, přes který bude přerozdělování uskutečněno. Odhady celkových výdajů se dramaticky liší, ale žádné nejdou pod stovky miliard korun ročně. Dosud ani nebyly naznačeny zdroje příjmů, které by tyto výdaje kryly.
Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela v Bruselu podá návrh na dočasné omezení trhu s emisními povolenkami. „Chceme dosáhnout úplného zastavení trhu, nebo alespoň toho, aby EU uvolnila množství povolenek, které byly v minulosti z trhu staženy, a vrátila je výrobcům. To by vedlo k okamžitému snížení nákladů na výrobu elektřiny a tepla,“ řekl Síkela.
