Konkurenceschopnost firem bez podpory prudce klesá
Konkurenceschopnost českých firem bez státní podpory, kterou jiné země poskytly a dále rozvíjejí kvůli rostoucí inflaci a drahé energii, prudce klesá. Na dotaz ČTK to prohlásil předseda představenstva Asociace malých a středních podniků (AMSP) Josef Jaroš. Ztráta konkurenceschopnosti znamená pro otevřenou ekonomiku, jakou Česká republika je, zdrcující ránu, řekl.
Ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič upozornil, že vysoké náklady za energie bez účinného zásahu státu mohou vést k ukončení činnosti některých tradičních českých firem z energeticky náročných odvětví.
Německý kancléř Olaf Scholz v neděli oznámil, že Německo chce dalším balíkem opatření v objemu 65 miliard eur (asi 1,6 bilionu Kč) snížit dopady vysoké inflace a cen energie na domácnosti a podniky. Podpora má zahrnovat například daňové úlevy 1,7 mld. EUR (asi 41,8 mld. Kč) pro 9000 energeticky náročných firem. Nový balík pomoci je zatím největší z dosavadních tří, které Německo připravilo. Předchozí dva měly celkovou hodnotu 30 miliard eur (738 miliardy korun).
„Pokud okolní státy, a nejen Německo, přijímají ochranná opatření pro své firmy a podnikatele, a naše firmy nemají stále nic konkrétního v ruce, situace se velmi komplikuje a jejich konkurenceschopnost razantně klesá,“ řekl Jaroš. Vyzval k zavedení rychlé přímé finanční pomoci na základě dočasného krizového rámce, který Evropská komise představila na konci března. Členským státům umožňuje okamžitě podpořit firmy zasažené drahým plynem a elektřinou a také protiruskými sankcemi.
Jaroš zdůraznil, že situace je velmi vážná. S řešením musí vláda přijít v řádu dnů či týdnů, nikoliv měsíců.
Pokud by některé energeticky náročné provozy jako české sklárny či porcelánky podle Minčiče skončily, mezeru na trhu by pravděpodobně zaplnila produkce z Asie, případně členských států Evropské unie, které budou po přechodnou dobu své firmy dotovat. „Návrat na obsazený trh by již zřejmě nebyl možný. Rychlé přeorientování finančně vyčerpaných vlastníků na jiné výrobní programy a pružná rekvalifikace propuštěných zaměstnanců, aby nalezli uplatnění v jiných odvětvích, nebudou samozřejmostí,“ řekl. V zájmu České republiky tak podle něj je nalézt funkční celoevropské nebo alespoň regionální řešení pro střední Evropu.
„Bohužel celá Evropa ztrácí v cenách energie významně svou konkurenční pozici vůči hlavním globálním hráčům. O to více potřebujeme, aby ČR neztrácela svou konkurenceschopnost i vůči členským zemím EU, kde také všichni nemají stejné podmínky,“ varoval ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Doplnil, že vláda by měla urychleně využít pozici českého předsednictví v Radě EU a pomoci dojednat konkrétní evropské rychlé řešení. Připravené ale musí mít zároveň národní opatření.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden řekl, že chce dočasný krizový rámec uplatnit u podniků ve zpracovatelském průmyslu. Firmy, které prokáží provozní ztrátu kvůli drahé energii, budou moci žádat o náhrady až do 70 % způsobilých nákladů v závislosti na energetické náročnosti provozu. Výdaje na toto opatření Síkela odhaduje na 25 až 28 miliard korun. Konkrétní návrh plánuje vládě předložit během září. Současně na tento pátek inicioval svolání Rady EU pro energetiku.
Zaměstnavatelské svazy následně upozornily, že příslib kompenzací neznamená jejich schválení, není tak ani jasný termín spuštění příjmu žádostí.
