Reálné mzdy klesly skoro o desetinu

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství ve 2. čtvrtletí tohoto roku vzrostla  proti stejnému období předchozího roku o 4,4 %, reálně klesla o 9,8 procenta. Činila tedy 40 086 Kč, což je o 1 696 Kč více než ve stejném období roku 2021. Medián mezd , tedy přesný statistický střed, činil 34 111 korun. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

„Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců vzrostla sice ve 2. čtvrtletí 2022 o 4,4 % oproti stejnému období minulého roku, po započtení vlivu inflace však reálně klesla, a to již potřetí za sebou, tentokrát o 9,8 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Fotka od bridgesward z Pixabay

„To jednoduše znamená, že inflace je natolik velká, že lidé si za mzdu koupí stále méně a méně,“ podotýká Tomáš Volf, expert společnosti Citfin.

Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 15,8 %, reálně tak průměrná mzda klesla o 9,8 %. Objem vyplacených mezd se zvýšil o 5,7 %, počet zaměstnanců vzrostl o 1,3 procenta.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2022 po očištění od sezónních vlivů 1,3 procenta.

„Nezaměstnanost se drží nepatrně nad 3 % a v EU patříme stále na špičku mezi všemi zeměmi. Fakt, že lidé mají práci je hlavní důvod, proč problémy v ekonomice nejsou výrazně hlubší. Ty mohou přijít s tím, jak bude zpomalovat německá ekonomika a průmyslové objednávky od českých dodavatelů. Pokles zakázek se pak projeví i na domácí nezaměstnanosti a delší dobu predikovaný pád ekonomiky dorazí brzy,“ varuje Volf.

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 zaznamenán v ubytování, stravování a pohostinství (11,3 %), informační a komunikační činnosti (11,0 %) a administrativní a podpůrné činnosti (10,3 %). K poklesu o 20,7 % došlo ve zdravotní a sociální péči. Tento pokles je způsoben mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.

Medián mezd (34 111 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,3 %, u mužů dosáhl 36 925 Kč, u žen byl 31 170 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 Kč a 65 383 korun.

Mzdy nejspíš nominálně porostou i v dalších měsících, ale už ne tak rychle. „Prostor pro neustálé navyšování mezd není nekonečný, ale především obavy o budoucnost budou mít za následek, že Češi si budou chtít udržet práci a nebudou riskovat změnu práce. To bude hrát do karet zaměstnavatelům a ti nepůjdou s platy nahoru tak rychle,“ soudí T. Volf. „Růst cen je hlavním otazníkem. Vysoká srovnávací základna se do velké míry vyčerpá na přelomu roku, takže v prvním čtvrtletí by domácí zdražování v meziročním vyjádření mělo podstatně zpomalit. To však neznamená, že ceny půjdou dolů, jen se bude zdražovat pomaleji. Do celé situace však kdykoli mohou přijít problémy na trhu s energií, a především s její cenou.“