Nejvýznamnější česká dopravní stavba ještě nezačala
Nejvíce peněz do stavebnictví dávají země střední a východní Evropy. Ukázala to nedávno zveřejněná statistika společnosti Budimex.
Tato největší polská stavební společnost každoročně mapuje investice států EU do infrastruktury. Přestože je lídrem žebříčku Finsko, hned za ním se umístilo Polsko následované Rakouskem, Litvou a Rumunskem. Česká republika se mezi zeměmi Evropské unie zařadila až na 17. místo. Procentuální podíl investic do výstavby zde tvoří 6 % HDP.
„Celé území Evropské unie je nyní jedním velkým staveništěm. V roce 2020 unie investovala více než 720 miliard eur do rozvoje infrastruktury a staveb, což je více než hrubý domácí produkt Česka a Polska dohromady,“ říká Artur Popko, prezident společnosti Budimex. „Většina projektů v současné Evropě vzniká mezinárodním financováním a spoluprací, což jen dokazuje silnou provázanost evropských států.“
Evropa bude mít druhý nejdelší železniční tunel
Rozsah stavebních projektů v Evropě lze nejlépe doložit několika právě probíhajícími pracemi. Patří mezi ně například výstavba železničního tunelu pod Brennerským průsmykem na pomezí rakouských a italských Alp, která je vyčíslena na bezmála 200 mld. Kč a je tak nejdražší investicí v Rakousku. Po dokončení v roce 2028 se do povědomí zapíše jako nejdelší železniční tunel v Evropě.
Oživení významu železniční dopravy dokládá také stavba koridoru pro vysokorychlostní vlaky, který by měl v budoucnu výrazně zrychlit spojení mezi italským Turínem a francouzským Lyonem. Železnice bude dlouhá 270 kilometrů, z toho ale 162 kilometry povedou v tunelech. Tento železniční projekt patří mezi nejdražší v Evropě a vyjde v přepočtu na skoro 620 miliard korun.
V roce 2020 unie investovala více než 720 mld. eur do infrastruktury a staveb, což je více než hrubý domácí produkt Česka a Polska dohromady
V sousedním Polsku je jedním z největších projektů modernizace železniční stanice Warszawa Zachodni a meziměstské trati. „Zcela nově postavíme přibližně 30 kilometrů trati se 130 zatáčkami a výhybkami. Za v přepočtu 10 miliard korun na místě vzniknou moderní zastřešená nástupiště, schodiště, výtahy a podchody. Součástí rekonstrukce je i zcela nový informační systém,“ vysvětluje Artur Popko. Stavba by měla být dokončena příští rok.
Strategickým českým projektem je dokončení D1
Největší podíl osobní i nákladní dopravy v Evropské unii však stále připadá na silnice. Jedním z probíhajících projektů je rekonstrukce části Via Baltica, dálnice vedoucí mezi hlavními městy Polska a Estonska. Oprava dálničního úseku z litevského města Marijampolė k polským hranicím je vyčíslena na 7,5 miliardy korun. Po dokončení v roce 2025 bude opravený čtyřicetikilometrový silniční úsek čtyřproudý a řidiči zde budou moci jezdit až 130 kilometrů v hodině.
Na seznam nejvýznamnějších silničních projektů se zařadila i dostavba tuzemské dálnice D1, na níž stále zbývá dokončit poslední desetikilometrový úsek mezi Říkovicemi a Přerovem. Stavba, která je vyčíslena na 7 mld. Kč, však ještě nezačala. Dlouhodobě ji totiž bojkotují obstrukce ekologických aktivistů Děti Země, ale i spolků Krajina Dluhonice a Voda z Tetčic.
Hamburk jako vzor pro využití brownfieldů
V posledních letech mnoho investorů začalo hledat potenciál ve starých a nevyužitých objektech a předělávat je na moderní obytné čtvrti. Největší developerský projekt tohoto typu se nachází v prostoru bývalých hamburských doků. Výstavba německého HafenCity začala už mezi lety 2003 a 2004 a stála přes 300 miliard korun. Moderní čtvrť má deset částí, v nichž obyvatelé najdou například prostory s kancelářemi či vzdělávací a kulturní instituce.
„Hamburk tak zůstává modelem a inspirací pro další evropská města. Ukazuje totiž, jak se dají rozšiřovat obytné čtvrti, aniž by město muselo expandovat své územní hranice na zelené louky,“ dodává Artur Popko.
V Česku již takové projekty můžeme rovněž najít. Patří k nim revitalizace Brněnské oblasti Cejl či plánovaná přestavba pražské městské čtvrti Bubny-Zátory, kde by v budoucnu měly vzniknout byty pro 25 tisíc lidí.
