Eurozóna směřuje do stagflace

Eurozóna směřuje ke stagflaci, tedy do situace, kterou charakterizuje vysoká inflace, stagnace poptávky a případně i vysoká nezaměstnanost. Myslí si to analytici největší švýcarské banky UBS, kteří dnes předpověděli, že hospodářský růst v eurozóně se ve druhém pololetí téměř zastaví. Největší ekonomikou v eurozóně je Německo, kam směřuje značná část exportu českých firem.

Analytici zhoršili odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na letošní rok na 2,7 %, zatímco dosud počítali s růstem o 2,9 procenta. Jejich prognóza předpokládá, že eurozóna se jen těsně vyhne technické recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

„V kombinaci s vysokou inflací tento scénář splňuje podmínky k tomu, aby způsobil stagflaci,“ řekl analytik UBS Reinhard Cluse, kterého cituje agentura Reuters.

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí rostla výrazně rychleji než v předchozích třech měsících. Očekává se ale, že ve druhém čtvrtletí už budou znát negativní dopady války na Ukrajině.

UBS očekává, že nejblíž recesi bude Německo, kde hospodářský růst ve druhém pololetí klesne na nulu. Těsně za Německem bude Itálie, naopak Francie a Španělsko by si měly vést o trochu lépe. Tyto čtyři země přestavují největší ekonomiky v eurozóně.

Zotavení v příštím roce nebude nijak výrazné. Inflace už by ale měla být mírnější a vracet se začne i důvěra v ekonomiku.

Přetrvávající vysoká inflace bude podle expertů nepříznivě působit na spotřebu domácností, zatímco vysoké ceny vstupů, nejistota kolem dodávek energie, přísnější finanční podmínky a slabší globální poptávka zřejmě budou mít negativní dopady na hospodaření firem.