V knihovně se řešily evropské dotace, migrace, byznys i klima

V Českých Budějovicích, ve spolupráci s tamní Jihočeskou vědeckou knihovnou, Krajským úřadem Jihočeského kraje, Jihočeskou hospodářskou komorou a českobudějovickým gymnáziem Česká se v úterý 9. dubna konala první ze série veřejných debat ČTK Connect. Jejich tématem je komunikace o evropských tématech v kontextu 20 let českého členství v EU a červnových voleb do Evropského parlamentu (EP). Zadavatelem projektu je Evropský parlament.

Kromě toho má každá akce přiděleno jedno podtéma, v případě Českých Budějovic, s ohledem na příhraniční polohu jižních Čech, jím byla problematika migrace.

Debaty jsou koncipovány jako setkání odborné a laické veřejnosti se zajímavými osobnostmi, europoslanci a kandidáty do blížících se voleb. V Českých Budějovicích přijali pozvání František Talíř, 1. náměstek hejtmana Jihočeského kraje a kandidát SPOLU/KDU-ČSL, David František Wagner, kandidující za Pirátskou stranu, senátor a starosta města Hluboká nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS) a místostarostka města Milevsko Markéta Honzíková (STAN). Ředitel úřadu Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist seznámil přítomné s prací své organizace, ekonom a člen NERV Petr Zahradník představil výsledky aktuálního výzkumu veřejného mínění ohledně EU a voleb do EP, který pro ČTK zpracovala agentura Ipsos.

Pořad byl vysílán živě na ČTK a v dalších médiích, záznam je k vidění ZDE.

Diskusi zahájil ředitel Jihočeské vědecké knihovny Ivo Kareš připomínkou, že knihovna a Evropská unie mají společný příběh. Na přístavbu a stavební úpravy objektu, který kromě funkce běžné městské knihovny slouží jako fond studijní literatury, totiž EU finančně přispěla. Šlo o dotaci z Integrovaného regionálního programu (IROP): odsouhlasena byla v roce 2018, stavět se začalo na jaře 2019. Celkové výdaje činily 168 milionů korun, IROP se spoluúčastí státu uhradil 105 milionů. Zbytek doplatil zřizovatel knihovny, jímž je Jihočeský kraj. Článek včetně videa, pořízený ČTK v roce 2022, je k dispozici ZDE.

„Nám celou tu stavbu a otevření samozřejmě zkomplikovala epidemie (covidu) a přišli jsme tím mimo jiné o efekt toho, že se sem (po dostavbě) nahrnou čtenáři. Prostě, že konečně otevřeme, a bude to úžasné. Pak jsme otevřeli, a lidé se báli chodit do uzavřených prostorů. Museli jsme čekat, přesvědčovat je. Povedlo se,“ připojil ohlédnutí Kareš s tím, že příběh knihovny ještě není u konce. „Musíme něco udělat s původní budovou, což je bývalá budova muzea z poloviny sedmdesátých let. Vzduch tady není úplně příjemný. Připravujeme kompletní rekonstrukci a předpokládáme, že opět využijeme evropské fondy. Bude to spojeno i se zavřením knihovny na nějakou dobu. Myslíme si, že vše bývalo možné udělat najednou, přístavbu i stavbu. Takže bych chtěl apelovat na vás, pánové, abyste se snažili odvalit ty z našeho pohledu příjemců někdy docela zbytečné bariéry,“ uzavřel Kareš odkazem na přítomné kandidáty.

První z nich, František Talíř, označil spolupráci Jihočeského kraje a EU za naprosto klíčovou pro celý rozvoj regionu. „Nemyslím tím jenom konkrétní finance, které k nám plynou a jsou opravdu značné. Ale také ta možnost spolupracovat úžeji s Dolním Bavorskem, Dolním Rakouskem, Horním Rakouskem, tedy se všemi regiony, které s námi sousedí,“ zdůraznil Talíř. Za základní otázky pro jakékoli rozpravy o EU považuje náměstek tyto: Proč tady EU vlastně je? Proč ji zde máme? K čemu má sloužit? Zdůraznil, že unie stojí na vzájemné solidaritě a prosperitě, přičemž její dotace nejsou cílem, ale nástrojem k tomu, aby se život v členských státech postupně zlepšoval. „Do jižních Čech připlulo jen za poslední programovací období 55 miliard korun z evropských fondů. To znamená i na různé infrastrukturní stavby, které zaštiťuje kraj. Například 500 milionů do nemocnice v Českých Budějovicích, 300 milionů na jižní tangentu, což je dopravní stavba, nebo třeba 100 milionů tady do knihovny,“ vypočetl náměstek.

Dále zmínil, že evropské peníze pomáhají kultivovat i tak specifické životní prostředí, jakým jsou jihočeské rybníky: zdroj z EU je možné použít na jejich odbahňování, které je drahé a na jehož zaplacení by kraj sám nedosáhl.

Kandidát Pirátů David František Wagner namítl, že ne všechny záměry, na něž unie přispívá, jsou vždy stoprocentně úspěšné ani smysluplné. „Co já vnímám jako svůj úkol, nebo jako čím se zabývám posledních pět let, je do velké míry zkusit osekat ty projekty, které pomáhají pouze těm největším firmám, nebo jen konkrétním podnikatelům, a podpořit ty plány, které slouží občanům, veřejnosti nebo společným evropským cílům. Myslím, že jednou z těch výzev je klimatická krize, a my musíme najít nějaké chytré a přijatelné cesty, jak ji řešit,“ uvedl Wagner.

Sestřih nejzajímavějších momentů ze setkání v Jihočeské vědecké knihovně si můžete prohlédnout ZDE:

V další části se oba kandidáti věnovali podtématu migrace, jemuž dominovalo dění v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. „Aktuálně máme v Jihočeském kraji zhruba dvacet tisíc ukrajinských uprchlíků. A je potřeba říct, že třeba v cestovním ruchu, který mám rovněž na starosti, nám obrovsky pomáhají.V tomto odvětví bychom nemohli vlastními silami zajišťovat služby pro návštěvníky našeho kraje, ale právě díky těmto lidem mohou tyto služby pokračovat. Je to velká pomoc. V loňském roce se nám podařilo dojednat a na místě uzavřít partnerství našeho kraje s Mykolajivskou oblastí na východě Ukrajiny. V této fázi je ta spolupráce o nějaké humanitární pomoci, z dlouhodobého jde hodně o byznysové příležitosti. Hned jak se ta situace uklidní,“ řekl Talíř.

David František Wagner přidal poté úvahu o migraci obecně. „Myslím, že ten problém má tři větve, a že vlastně všechny tři řešíme jak Evropa, tak Česko. A často hrozně špatně. První, když se řekne migrace, tak nejčastější představa jsou ty migrační vlny uprchlíků, ať už 2015, nebo teď, u kterých řešíme, jakým způsobem chránit evropskou hranici. Společně tam máme snad shodu, že se to má dělat jako společně. Druhá věc, kterou si myslím, že děláme hrozně špatně v Česku je to, že když jste kvalifikovaný pracovník, z USA nebo východoasijských zemí, je velmi těžké se do země dostat a získat povolení k pobytu a práci. Já se často potkávám s lidmi z oblasti třeba vývoje videoher nebo dalších, kteří tyto cizince chtějí, jenže to nejde kvůli byrokracii. No a třetí věc je, že máme situaci, kdy jsou pracovní agentury schopné sem navážet ve velkém nekvalifikovanou pracovní sílu. Lidi, kteří nemají ani nejzákladnější zázemí, bez možnosti interagovat se do společnosti. To pak jsou trable a konflikty, a my to jako neumíme řešit. Přitom demografie ukazuje, že to řešit budeme muset.“

Luděk Keist z Jihočeské hospodářské komory představil její kontakty se sesterským organizacemi v Německu a Rakousku a spolupráci označil za velmi dobrou, ať už jde o čistě byznysové vazby, nebo o vazby obecnějšího rázu. „Pokud některý podnikatel potřebuje pomoc v některé evropské zemi, umíme se obrátit přímo na zastupitelský úřad. Týká se to třeba předpisů. Radíme v dotačních programech, snažíme se pomáhat podnikatelům ve shánění pracovníků,“ vylíčil Keist.

Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou, vyčetl Evropské unii nabobtnalou byrokracii, přehnaný klimatický alarm a nezvládnutou ilegální imigraci. „Každý den přijíždějí desítky a stovky ilegálních migrantů bez pasu, bez povolení. A my jsme natolik demokratičtí, že nejsme schopni vrátit je do zemí původu. Ve Švédsku žije 20 procent muslimů, a to jsou nevratné věci.“ Mnohé cíle jsou podle něj v pořádku, už ne tak cesty k jejich dosažení. „Ti co řídí Evropskou unii by se měli řídit rozumem a chovat pragmaticky,“ doporučil především s odkazem na přílišný klimatický aktivismus.

David František Wagner podtrhl, že může jít o úhel pohledu, nicméně klimatické měny unie a svět zvládnout musí. „Rekordní teploty znamenají, že některé velké části planety budou velmi špatně obyvatelné. Pokud máme nyní problém s migrací, nejsem jistý, co budeme dělat, až třeba značná část Afriky nebude k žití, a budeme to muset nějak řešit. Jakákoliv investice teď je mnohem levnější, než nechat problém eskalovat.“

Místostarostka Milevska Markéta Honzíková ocenila možnost veřejně diskutovat o tom, co pálí EU stejně jako republiku, kraje či obce. A vyzdvihla přítomnost studentů. „Mladí lidé jsou důležití. A měli by si vážit možnosti volit. Jsou velmi aktivní na sociálních sítích, což se mi strašně líbí,“ uvedla.

Závěrečná část pořadu připadla uznávanému expertovi na unijní problematiku a ekonomovi Petru Zahradníkovi. Okomentoval pro přítomné výzkum agentury Ipsos pro ČTK, zaměřený na povědomí voličů o evropských tématech a volbách do EP. „Řekl bych, že s ohledem na volební účast v České republice minule, která se pohybovala zhruba okolo dvaceti procent, se dá očekávat, že povědomí nebo fakt, že se nějaké takové volby budou konat na úrovni zhruba třiceti procent dotázaných, může identifikovat i případnou volební účast. Jsem optimista, že to číslo může začínat trojkou, byť by to byl rekord v tom, jaký zájem evropské volby v ČR vyvolají. Na druhou stranu i to, že zhruba jedna pětina dotázaných netuší, že volby do europarlamentu jsou, mi přijde relativně odpovídající,“ vybral si Zahradník z nabytých statistik. Ipsos predikuje, že by se účast na hlasování mohla dostat až na 35 procent, situaci před volbami bude tato agentura dále sledovat.

Seriál veřejných diskusí ČTK Connet s občany i europoslanci má v kalendáři několik pokračování. Ještě v tom samém týdnu se konala a byla odvysílána debata z Knihovny města Hradec Králové (link zde), následovat budou akce a jejich streamy ve v Praze (17. 4., 9.5 a 23. 5.), Štrasburku (24.4.) a v Olomouci (7.5.). Informace o nich najdete vždy na portálu https://www.ceskenoviny.cz/special/volby-budoucnost-eu/.