Pět komisařů, kteří s největší pravděpodobností dostanou padáka

Jednou za pět let má Evropský parlament možnost vybrat jednoho nebo dva kandidáty na členy Komise – a málokdy se mu to nepodaří. Tady je seznam těch, kteří by nemuseli přežít. Informuje vlivný server Policito.com.

Nestává se často, aby Evropský parlament vládl Evropské komisi – ale toto je jeden z těch okamžiků. Během několika příštích týdnů budou europoslanci vyslýchat 26 komisařů, které nominovala předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Nečekejme, že všichni přežijí.

Od roku 2004 parlament v každé nové Komisi odmítl alespoň jednoho nominanta. Celkem sedm lidí vstoupilo do parlamentu jako kandidáti na komisaře a odešlo jako řadoví občané.

V roce 2004 byl italský kandidát vyřazen kvůli svým homofobním a misogynním výrokům. Lotyšská kandidátka byla „sejmuta“ poté, co parlament rozhodl, že neudělala dost pro to, aby vysvětlila finanční nesrovnalosti z minulosti.

V roce 2009 musela odstoupit bulharská kandidátka Rumiana Jelevová poté, co ji zákonodárci odmítli kvůli vazbám na lobbistickou firmu a podle nich neznalosti svého portfolia.

V roce 2014 byl slovinský kandidát odvolán po katastrofálním vystoupení před výborem, který rozhodoval o jeho osudu.

Největší vražedná vlna se odehrála v roce 2019, kdy členové EP sesadili tři adepty na komisaře. Rumunský výběr skončil kvůli daru pro socialistickou stranu; maďarská kandidátka, jejíž advokátní kancelář pracovala pro vládu země, se musela pakovat kvůli obavám ze střetu zájmů; francouzská kandidátka, liberální hvězda Sylvie Goulardová, byla odmítnuta kvůli etickým obavám z její práce pro americký think tank.

Tentokrát vedoucí představitelé politických skupin Evropského parlamentu prohlašují, že chtějí věci vyřídit rychle, aby se nová komise mohla pustit do práce. To znamená, že možná budou držet palce, aby jedna neúspěšná nominace nevyvolala šílenství, při němž by se konkurenční strany zaměřily na své kandidáty – ale na to nesázejme.

Pokud se parlament přece jen rozhodne, že si z týmu von der Leyenové ukousne sousto, zde je seznam kandidátů, kteří s největší pravděpodobností padnou.

Černá ovce

Olivér Várhelyi – komisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat, Maďarsko

Není žádným tajemstvím, že výběr maďarského premiéra Viktora Orbána bude čelit agresivnímu slyšení. Jako komisař pro sousedství a rozšíření v prvním funkčním období von der Leyenové čelil Várhelyi kritice bruselských úředníků kvůli svému přijímání kandidátských zemí, které vyvolávalo obavy o právní stát a demokracii. Poslanci Evropského parlamentu si možná vzpomenou také na příležitost, kdy je v roce 2023 nazval „idioty“. A ačkoli má prý Budapešť v europoslankyni Enikő Győriové připravený plán B, někteří členové parlamentu se obávají, že hlasování o odmítnutí Várhelyiho by umožnilo Orbánovi, aby si vzal Brusel jako rukojmí, když nenavrhne náhradu. Přesto panuje v zákonodárném sboru široká shoda, že právě on je kandidátem, který by měl být s největší pravděpodobností sesazen.

Odejitá velvyslankyně

Marta Kosová – komisařka pro rozšíření, Slovinsko

Kosovou vybrala její vláda na poslední chvíli poté, co von der Leyenová tlačila na zemi, aby nominovala ženu. Přestože její reference vypadají slibně, bude pravděpodobně čelit otázkám ohledně svých kompetencí. Podle slovinských médií odstoupila z funkce slovinské velvyslankyně v Německu a Švýcarsku v roce 2020 po obvinění z nesprávného řízení a čtyřtýdenním vyšetřování vedeném ministerstvem zahraničních věcí. Bez povšimnutí nezůstanou ani její vazby na jednu z největších lobbistických firem na světě. Kosová pracovala pro globální komunikační poradenskou společnost Kreab jako seniorní poradkyně a nabízela „své hluboké znalosti v oblasti leadershipu, komunikace, genderových otázek, politických záležitostí a zahraničních vztahů, zejména v německy mluvících zemích a jihovýchodní Evropě,“ uvádí se na webových stránkách společnosti. Bude také muset překonat obvinění ze strany slovinské delegace EPP ohledně jejích údajných vazeb na policii v bývalé Jugoslávii, jak uvedl server Euronews, což opakovaně popřela.

Tvář Belgie

Hadja Lahbibová – komisařka pro humanitární pomoc, krizové řízení a rovnost, Belgie

Parlament se bude zdráhat zbavit se jedné z mála žen v týmu von der Leyenové a portfolio Lahbibové nepatří k nejžádanějším. Přesto by se Lahbibová, která byla jako belgická ministryně zahraničí tváří loňského jarního předsednictví v Radě EU, měla připravit na to, že ji budou grilovat. Pravděpodobně bude čelit otázkám ohledně své minulosti, zejména v souvislosti s cestou na Krym v době, kdy působila jako novinářka, kterou financovalo Rusko, a ohledně jejího vyřizování víz pro íránské představitele, kvůli čemuž málem přišla o místo ministryně zahraničí.

Zaměřený cíl

Jekatěrina Zaharievové – komisařka pro začínající podniky, výzkum a inovace, Bulharsko

Nad Jekatěrinu Zaharievovou, bývalou bulharskou ministryni zahraničí, se stahují mraky. V roce 2018 byla zapletena do skandálu souvisejícího s prodejem bulharských občanství. Jak tehdy informoval portál Euractiv, bývalý imigrační úředník obvinil Zaharievovou, že jako ministryně spravedlnosti s podvodem souhlasila. Dotyčná toto obvinění popřela a nedošlo k žádnému soudnímu vyšetřování, ale její političtí oponenti ochotně připomínají její spojení s tímto skandálem.

Až příliš nováček

Glenn Micallef – komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport, Malta

Výběr maltského komisaře vzbudil mezi členy Micallefovy vlastní Labouristické strany rozpaky kvůli jeho nezkušenosti na pozici, kterou často obsazuje bývalý premiér nebo jiná politická síla. Pětatřicetiletý Micallef byl personálním šéfem premiéra Roberta Abely a Brusel dobře zná, neboť vedl maltské oddělení pověřené koordinací s EU. Bude záležet na tom, zda zákonodárci považují tento životopis za adekvátní pro toto portfolio.