Komise si stěžuje, že informace o environmentální udržitelnosti v učebních osnovách jsou v současné době nejednotné a ve většině členských států je nelze považovat za úplné. Nezamlouvá se jí také, že životní prostředí a udržitelnost jsou často začleňovány do přírodních věd a zeměpisu, když přece „k tomu, aby účastníci vzdělávání těmto otázkám porozuměli, mohou přispět všechny předměty a jejich kombinace“.
Členské státy by měly podle Komise mimo jiné:
- zajistit, aby účastníci vzdělávání všech věkových kategorií a ze všech prostředí měli přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelnosti;
- zavést učení v zájmu environmentální udržitelnosti jako prioritní prvek v politikách a programech v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem toto odvětví podpořit a umožnit mu přispívat k zelené transformaci;
- poskytnout širokou škálu vzdělávacích příležitostí v různých prostředích od raného dětství po vzdělávání dospělých, aby se všichni jednotlivci mohli připravit na zelenou transformaci a aktivně k ní přispívat a podnikat kroky k dosažení environmentálně udržitelného, oběhového a klimaticky neutrálního hospodářství a spravedlivé společnosti;
- vytvářet pro účastníky vzdělávání již od předškolního věku příležitosti k tomu, aby porozuměli přírodě a její biologické rozmanitosti, zapojili se do péče o ně a vážili si jich, vzbudit v nich zvědavost a úžas a naučit je aktivně přispívat k udržitelnosti na individuální i kolektivní úrovni;
- poskytovat přesné a dostupné informace o klimatické krizi a krizi v oblasti biologické rozmanitosti a jejich hnacích silách, rozvíjet dovednosti v oblasti řešení problémů a spolupráce, zlepšovat kritické myšlení a mediální gramotnost a podporovat pozitivní opatření, včetně dobrovolnictví, s cílem čelit strachu a bezmoci, které by účastníci vzdělávání mohli pocítit v souvislosti s celosvětovými krizemi, a zmírnit je;
- uznat, že všichni pedagogové, bez ohledu na svůj obor nebo oblast vzdělávání, jsou pedagogové udržitelnosti, kteří musejí podporovat účastníky vzdělávání v přípravě na zelenou transformaci.
Komise sama by pak měla mimo jiné pokračovat v posilování zeleného rozměru programu Erasmus a Evropského sboru solidarity.
Dokument je zatím jen návrhem. Unijním aktem ve formě doporučení se stane teprve tehdy, když jej přijme Rada. V každém případě bychom měli pozorně sledovat diskusi, která se nyní mezi členskými státy rozběhne. V první fázi by nás mělo zajímat, jak se k dokumentu postaví naše vláda.
Tato nová iniciativa Bruselu je v každém případě dokladem skutečnosti, že Zelený úděl nabývá znaků totalitární ideologie a že unijní orgány v souvislosti se svou klimatickou agendou upadají do chorobné posedlosti dosud nevídaných rozměrů. Každý totalitarismus usiluje o hloubkovou indoktrinaci a začíná už u těch nejmenších. Měli bychom začít brát toto šílenství opravdu vážně a pokusit se ho zastavit, dokud je čas.
Článek je převzat z blogu autora s jeho souhlasem. Ilustrační obrázky doplnila redakce z Pixabay.
