Zákony tvoří cechovní spolek?

Ilustrační foto: confidentdentalcare z Pixabay
Audioverzi článku si můžete poslechnout zde.

Mladá fronta Dnes zveřejnila tento týden reportáž z Králíků, městečka pod Orlickými horami, o destomatologizaci. „Uprostřed Králík stojí moderně opravená poliklinika se dvěma zubními ordinacemi. Zůstávají prázdné. Lidé začínají jezdit za stomatology do sousedního polského Mezilesí,“ začíná článek od Davida Půlpána.

Zubaři v Králíkách – cizinci – museli „zavřít krám“. Nesplnili požadavky České stomatologické komory, píše MfD. Potřebují zde praktického i dětského lékaře, největší problém je se stomatology. „Jsme schopni lékařům nabídnout byt, vybavení ordinace, finanční pomoc, byť si myslím, že by to nemělo být úkolem obcí. Bohužel, do výběrových řízení se zájemci nehlásí,“ cituje list starostu města Václava Kubína.

Ještě před dvěma roky zde působili zubní lékařka z Ukrajiny a zubní lékař z Ázerbájdžánu, kteří pracovali pro společnost Oxenfree. Pacienti se dočkali péče, nikdo si na ni nestěžoval, píše list. Loni na jaře však proti ordinaci zakročila Česká stomatologická komora. Zjistila, že zde pracující lékaři nesložili aprobační zkoušku na ministerstvu zdravotnictví. „Kancelář České stomatologické komory zjistila při své činnosti informace nasvědčující podezření, že u poskytovatele Oxenfree ošetřují pacienty osoby bez odborné způsobilosti,“ cituje deník vyjádření komory. Podle zákona musejí lékaři ze zemí mimo EU získat uznání svého diplomu, složit zkoušku z českého jazyka a odbornou aprobační zkoušku. Tu zvládlo v roce 2022 složit jen 47 % uchazečů. „Rozhodně nejde o formalitu,“ připomíná reportér Půlpán.

Ponechme teď stranou problém, zda procento úspěšnosti vypovídá cosi o formalitách. Věnujme se vyhledávání na internetu. Po chvilce se nabídne dlouhá řada článků o tom, jak české nemocnice porušují zákoník práce a přetěžují lékaře, jak ti odcházejí pracovat do zahraničí a samozřejmě také o tom, jak tito lékaři (a zdravotní sestry) u nás pak chybějí. Nenajde se jediný, který by popisoval, jak čeští lékaři byli ze svého exilu vypakováni zase zpátky nebo jinam.

List dále popisuje řešení, které se nakonec našlo. Jednatelka Oxenfree Olga Kleknerová otevřela v polském Mezilesí (vzdáleném 8 kilometrů) novou ordinaci firmy Stomatol. Obyvatelé Králík zde mohou platit v korunách. Na základě žádosti o refundaci a přeložení lékařské zprávy by jim zdavotní pojišťovny měly zpětně proplatit náklady. /…/ Parlament letos v květnu schválil novelu, která má usnadnit zapojení zubních lékařů ze států mimo EU do poskytování péče v Česku. Stomatologové by mohli po ověření svého zubařského vzdělání pracovat pod dohledem zubařů s nejméně pětiletou praxí, kteří mají smlouvu nejméně se třemi zdravotními pojišťovnami. Česká stomatologická komora se změně bránila. V Králíkách nyní žádný takový zubař s uznanou kvalifikací není, uzavírá MfD.

V článku nenajdeme zmínku o tom, zda ti králíkářští zubaři také v Polsku nepracují na černo? Řekněme, že když tam soukromá společnost na své náklady zřizuje soukromou ordinaci, nejspíše ví, co dělá.

„S podporou Úřadu práce si letos přes 35 tisíc lidí zvýšilo kvalifikaci, což je klíčová aktivita vedoucí k získání lepší práce,“ říká v poslední zprávě o nezaměstnanosti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy českého jazyka pro cizince.“ Je-li zkouška z češtiny podmínkou pro vykonávání zubařské praxe, položme si otázku, zda se v těch kursech neučí lépe polština než čeština? Nebo jsou v Polsku kvalifikační zkoušky formalitou?

Zaměstnávání cizinců a uznávání jejich kvalifikace je u nás poměrně složitá věc. Zubaři si ale jako zájmový, v tomto případě cechovní spolek, což na podstatě věci nic nemění, vytvářejí zákony vlastní, které jdou proti zájmu občanů a obcí a také proti demokratickému systému řízení státu.

Jinou otázkou je, co si teď v Králíkách počnou s městskou zubní ordinací? Mohli by ji přestavět na šicí dílnu pro tu vysoce kvalifikovanou zahraniční pracovní sílu s vysokou přidanou hodnotou.