Začnou závody o dotovanou elektřinu?
Máme novou vládu. Lidé si od ní slibují leccos. Reálně by mohli relativně brzo vidět hlavně pokles cen energie. Pokud skutečně přenese na bedra státního rozpočtu poplatek na podporu obnovitelných zdrojů. Šlo by o nemalou úlevu. Ale pořád z našich společných peněz.
Někdo si od nového kabinetu slibuje obecné zvýšení své životní úrovně, jiný zase dlouhý nos do Kyjeva a Bruselu. Žádná vláda sama o sobě nezastaví ani dekarbonizaci, ani ETS 2. Na to by musela v Evropě zavládnout širší shoda. Byť třeba Německo začíná být ve věci spalovacích motorů zjevně aktivní.
Co vláda může ukázat velmi reálně, je zásah do cen energie. O těch se mluví pořád, a přestože samotná elektřina zlevňuje, regulované složky konečnou cenu pro spotřebitele tlačí vzhůru. A tak představitelé nové vlády už dopředu mluvili o potřebě ji zlevnit se záměrem převzít na bedra státu poplatek za obnovitelné zdroje elektřiny. Na jednoho poplatníka neplátce DPH 599 Kč za MWh (plátcům to samozřejmě vychází levněji).
Jestliže bychom se podívali třeba na současné nabídky dvouletých fixací, kde celkové ceny se pohybují od 4 tisíc do 6,5 tisíce podle sazby, nejde o zrovna malou součást. Zvláště tam, kde se elektřina používá k vytápění, by asi úleva dost pomohla. Mohlo by jít o tisícikoruny za rok (řekněme tři až šest).
Je to ale systémové řešení? Za prvé jde o krátkodobou pomoc, dlouhodobě se promítne do vyššího zadlužení státu. Jako vždy to má samozřejmě svá „ale“. Za prvé: do státní poklady nepřispíváme všichni stejným dílem. Kromě fyzických osob, které nejvíc odvedou přes daně, sociální pojištění a DPH ze své spotřeby, platí i velké firmy. Jejich příspěvek je podstatně nižší, ale je.
Za druhé: když končila předchozí etapa dotování tohoto poplatku státem, odhadovaly se náklady na nějakých 13 miliard korun. Vzhledem k tomu, že roční sekery ve státním rozpočtu už dávno počítáme přes dvě stovky oněch miliard, není to úplně fatální. Ovšem stačilo by to třeba na nějaké to zvýšení platů učitelům. Jestliže jich máme okolo 150 tisíc, šlo by skoro o sto tisíc ročně.
Bohužel, nikdo se nesnaží celý příspěvek zrušit. V podstatě jde o dotaci části producentů. Kdo si například instaluje fotovoltaiku na střechu, nic z toho neuvidí. Jde o jakýsi relikt minulosti, kdy se posílení OZE promítlo do cen několika mechanismy: potřebou masivně investovat do sítí, hrozbou nedostatku elektřiny a poplatkem. Sáhnout do toho ale asi legislativně ani nejde. I když pokusy sáhnout na garantované ceny se už v Evropě objevily.
Vedle v Německu se zase chystají na to, jak zlevnit elektřinu energeticky náročným odvětvím. Jde o konfliktní věc, Evropská unie může být proti. Sice zrovna Německo je tím, kdo si téměř vždy prosadil, co chtěl, ale časy se mění.
Jedno je jisté. Evropa trpí vysokými cenami energie ze všech možných zdrojů. A začíná bitva o to, kdo firmám či domácnostem nějak uleví. Francie na to jde přes podporu zestátněného EDF. Teď hledá své cesty Německo, asi i česká vláda. Začne boj o dotace na elektřinu? Za státní peníze, jak jinak. Takže nakonec i za naše.