Z vysbíraných PET lahví se daří recyklovat necelých šest z deseti
Kdepak zelená planeta, přívlastek plastová sedí víc. V lese je málem větší úroda pohozených PET lahví než hub a v řekách jsou skoro stejně častým obyvatelem jako ryby. Stejný problém je i s nápojovými plechovkami. Problém je v tom, že Češi sice třídí odpady na jedničku, ale systém třídění narazil na hranice svých možností.
V České republice se na trh ročně dostane 1,65 miliardy petek a 820 milionů plechovek. A to není málo.
Nápojové obaly je důležité nejen vysbírat, ale také je dále recyklovat, a to se v dostatečné míře neděje. V Česku se do žlutých popelnic vrátí zhruba sedmdesát procent plastových obalů uvedených na trh. Podstatnou část z nich tvoří PET lahve – hovoří se až o osmdesáti procentech.
V ČR se do žlutých popelnic vrátí zhruba 70 % plastových obalů
Z vysbíraných PET lahví se však daří recyklovat méně než šest z deseti. A to se dnes za recyklaci vydává i výroba paliv a jejich následné spálení například v cementárnách. V drtivé většině případů jsou lahve využity pouze jednou – do dětských plen, koberců či autopotahů, které již opakovaně použít nelze. U nápojových plechovek je to ještě o mnohem smutnější příběh. Rovnou na skládkách a ve spalovnách jich končí dokonce 65 procent
za recyklaci se vydává i výroba paliv a jejich následné spálení třeba v cementárnách
Moderní trendy už jdou jinou cestou, směrem ke skutečné recyklaci. Aktivní jsou hlavně výrobci nápojů, snaží se celý koloběh nápojových obalů uzavřít a materiál využít opakovaně. Z PET lahve vyrobit novou lahev a z plechovky novou plechovku. Minimalizují tak dopady na životní prostředí a zabraňují plýtvání přírodními zdroji.
Plošný zálohový systém na PET a plechovky
Čeští výrobci nápojů, kteří spojili síly v Iniciativě pro zálohování, navrhují zavést plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky, který má pomoci tomu, aby obalové materiály nekončily na skládkách nebo ve spalovně a recyklovaly se opakovaně. Systém, který zajistí vysbírání PET lahví a plechovek a jejich využití pro opětovnou výrobu těchto nápojových obalů pro český trh. Právě záloha motivuje lidi k tomu, aby lahev či plechovku vrátili, což umožní jejich opakované využití. Ale nejen to.
Zálohový systém také pomůže zajistit dosažení cílů Evropské unie, které musí za pár let splnit každá členská země. Devadesát procent ze všech PET lahví v oběhu musí být do roku 2029 vytříděných a recyklovaných, v případě plechovek jde o 60 procent do roku 2030. Každá nově vyrobená petka by navíc měla být v roce 2025 alespoň ze čtvrtiny vytvořena z recyklátu.
90 % PET lahví musí být do roku 2029 vytříděných a recyklovaných
Pouze prostřednictvím opakovaného využití materiálu, kdy z PET láhve vyrobíme opět PET láhev a z plechovky znovu plechovku, jsme schopni plně využít potenciál těchto materiálů. Například u hliníku tak lze uhlíkovou stopu plechovky snížit až o 80 % a zároveň ušetřit až 95 % energie. V případě PET lahví snížíme uhlíkovou stopu o 90 % a ušetříme až 90 % energie.
Aby systém dobře fungoval, je potřeba zavést systém povinný pro všechny hráče na trhu. Jedině tak bude mít jasné přínosy pro životní prostředí i změnu spotřebitelského chování. A je také udržitelný z pohledu dlouhodobého fungování. Povinné zálohování je tedy potřeba uzákonit i v České republice, podobně jako je tomu i v řadě jiných evropských zemí. Spoléhat se na dobrovolné systémy by v žádném případě nevedlo k potřebné integraci principů oběhového hospodářství, které si velmi dobře vytyčila vláda ve svém programovém prohlášení.
Ve světě dnes zálohuje třeba Austrálie, deset států USA a v Evropě už dokonce dvanáct zemí. V lednu se přidalo Slovensku a v únoru Lotyšsko. Zavést plošný systém zálohování má v plánu dalších patnáct evropských zemí. Česko tak již brzy může zůstat na mapě Evropy osamoceným ostrůvkem.
