Vláda proškrtala rozpočtové výdaje. Pro jednou dobrý

Ministerstvo financí navrhlo a vláda schválila rozpočet na tento rok se schodkem 280 miliard korun. Ve výdajích našel kabinet celkově úspory za 76,6 miliardy korun proti původnímu návrhu, který předložila ještě předchozí vláda Andreje Babiše. Celkem je nově navrhovaný schodek nižší o 96,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí počítá s dodatečnými příjmy, které vyplývají hlavně z prognózy hospodářského růstu 3,1 % a předvídané inflace 8,5 procenta. „Dodatečné příjmy rozpočtu jsou zejména sociální pojistné (35 mld. Kč) a daňové příjmy, zejména vyšší příjmy z DPH (18,3 mld. Kč), daně z příjmu právnických osob (12,4 mld. Kč) a daně z příjmu fyzických osob (6,4 mld. Kč). Naopak nižší inkaso očekává MF na spotřebních daních (-5,9 mld. Kč),“ vypočítává ministerstvo financí na svých webových stránkách.

Úspory jsou vyčísleny na 76,6 mld. Kč, a to převážně, vlastně výhradně, v provozních nákladech. Energie, nájmy či nákup služeb (- 13 mld. Kč). Platby za státní pojištěnce do zdravotního pojištění (- 14 mld. Kč), platy státních zaměstnanců (- 8,8 mld. Kč), snížení dotací na obnovitelné zdroje energií (- 8 mld. Kč), apod.

Premiér Petr Fiala a jeho tým tak splnili předvolební slib, že výdaje proškrtají a deficit tak trochu zkrotí. Také si povšimněme, že výdaje státu porostou pomaleji než HDP, což u nás také už dlouho nebylo zvykem. Když se to podaří udržet celý rok, bude to o fous, to je prognóza Světa hospodářství.

Ale pomalu s tou chválou, pomalu… Potrefené husy už se ozývají. Zdravotníci vyhlašují stávkovou pohotovost, i když Všeobecná zdravotní pojišťovna se dušuje, že ke snížení dostupnosti a kvality zdravotní péče nedojde. Ovšem ke zlepšení asi také ne. O 9 mld. Kč se zkrátí rozpočet ministerstva dopravy, úřad bude šetřit především na údržbě silnic a dálnic. To by si naopak zasloužilo zlepšení, ale snad příště. Zaměstnanci ve školství už svou nespokojenost také dali najevo. A tak dále…

Ilustrační foto: Pixabay

Fialova vláda bude své „škrty“ ještě velmi obtížně obhajovat. Stojí jí to zato? Tentokrát určitě ano. Slíbila to před volbami, musí plnit. Ale co za nějakých 10 měsíců, až představí rozpočet na rok 2023? Bude se znovu handrkovat o drobné?

Není to tak dávno, co jsme za finanční katastrofu považovali schodek ministra financí Miroslava Kalouska 190 miliard korun, to bylo v roce 2009. Pro ten rok se předpovídal růst HDP 4,9 % a dopadlo to přesně obráceně, propad 4,9 procenta. To je rozdíl skoro 10 procentních bodů, a to byl opravdu průser.

Letošní rok nic takového nevěští. Předvídá, pravda, mimořádné výdaje na podporu domácností s platbami na energii, valorizaci důchodů, covidové podpory podnikatelům, dohromady bratru za 70 miliard korun, s čímž dřívější ministryně Schillerová vůbec nepočítala. Ještě tam nejsou podpory podnikům na zvýšené platby za energii, a dá se předpokládat, že ten požadavek přijde co nevidět.

Ale za těch 10 měsíců už to takhle asi nepůjde. Deficitní rozpočet naší země není konjunkturální, ale systémový. Což znamená, že není způsoben tím, že se dva roky jaksi nedařilo a teď se proinvestujeme a proškrtáme do plusu. Znamená to, že bez zásadního obratu v náhledu na to, co je úlohou státu, a bez reformy daňové soustavy zůstaneme vždy jen u těch drobných „škrtů“. To nemá dobrou budoucnost.