Trumpův buldozer míří tentokrát na základy americké prosperity
Asi to širokou veřejnost (americkou i ostatní) nezaujme tak, jako útok na Venezuelu, případně Írán nebo dokonce Grónsko. Napadení šéfa americké centrální banky je ale něčím, co může Spojené státy americké táhnout stylem vládnutí někam hodně daleko na jih či na východ.
Donald Trump kritizuje šéfa Federálního systému, jak se v USA centrální banka jmenuje, Jerome Powella dlouho. I přesto, že ho do této funkce sám instaloval během svého prvního funkčního období. Jenže pak došel k názoru, že tento muž má udělat mnohem víc pro rychlejší pokles úrokových sazeb.
Zdá se to jako detail. Pro politiky jsou ale sazby jako mantra, která má dovést zemi k prosperitě. U nás kvůli nim na centrální bankéře útočili jak Václav Klaus (který s nimi spojuje měnovou krizi z roku 1997 a následný pád své vlády), tak Miloš Zeman. Vždy šlo ale o útoky slovní. Při vší kritice politické kultury těchto dvou hegemonů polistopadového vývoje si dneska člověk uvědomí, že měli své hranice.
Ve světě se občas objevují silnější kalibry, než prohlášení na tiskových konferencích a v rozhovorech. V Turecku nebo Maďarsku byli guvernéři pod velkým politickým tlakem, a dokonce došlo i na odvolání.
Americký příběh má svá specifika. Za prvé tamní centrální banka požívá u veřejnosti mimořádné prestiže. Za druhé jsou investoři do tamních akcií na úrokové sazby snad ještě citlivější než kdekoliv jinde na světě. Za třetí tlak na sazby se odehrával i v minulosti.
Velmi často pak bývá Fed kritizován, i když mnohdy je to naopak za uvolněnou politiku (či netransparentnost). Klasickým příkladem je šéfování Alana Greenspana. Ten se stal skutečnou ikonou, až modlou, než propukla hypoteční krize. Kterou mu mnozí dávají za vinu.
Donald Trump jasně ukazuje, že čo bolo, to bolo a terazky je prezidentom. Chová se trochu jako buldozer, který válcuje vše, co mu stojí v cestě. Akorát, že mu občas do cesty skočí americký ústavní a soudní systém. Hlavně soudy mu kazí plány, ale taky guvernéři států dávají najevo, že jakmile se přejde od show k činům, mohla by z toho být i válka.
Už v minulosti tvrdil, že Jerome Powella může odvolat. Teď spustil vyšetřování kvůli tomu, jak guvernér Fedu řídil rekonstrukce sídla banky. Ihned se za něj postavily mnohé autority, včetně ECB a několika spřátelených ústavů třeba ze Švédska, Británie, Dánska, Švýcarska, Austrálie, Kanady, Jižní Koreje a Brazílie. Dokonce i mezinárodní banky pro vypořádání plateb.
Jasně, žádný centrální bankéř nechce, aby v civilizovaném světě někdo otevřel možnost kecat mu do nezávislosti. Má se ale vyšetřovat rekonstrukce a vzniku vícenákladů. Takže by nemělo jít o ovlivňování nezávislosti, a naopak o princip padni komu padni. V tom by skoro prokuratura zasloužila zastání.
Jenže je tady ten kontext. Tedy, že prezident po Powellovi už rok jde. Proto se na vyšetřování asi tolik lidí dívá skrz prsty. Jak kdysi říkal jeden velmi zkušený český bankéř, když se v sektoru schyluje k nějakému průšvihu, je to na „intimní rozhovor“ mezi regulátorem a daným finančním ústavem. Přičemž teď by to asi mělo být podobné.
Není. Přičemž nezávislost centrální banky je nejen v USA jedním z klíčových bodů důvěry investorů. Ne, oni se od amerických akcií ani trhu neodvrátí. Na to ho příliš potřebují. Ale platí to teď. Kdyby si Trump zahrával opakovaně, tak nic nemusí platit věčně.