Tento stát není hoden důvěry
Vláda tento minulý čtvrtek získala důvěru. Při hlasování v Poslanecké sněmovně pro ni hlasovalo všech 108 koaličních poslanců, opoziční ani jeden.
Nepíši záměrně „vláda Andreje Babiše“. Nebylo by to přesné. On je sice ministerským předsedou, ale s některými členy vlády, dosazenými koaličními partnery, nemohl a nemůže souhlasit. Vypsal si je na seznam pro prezidentské jmenování v podstatě z donucení. Už v tu chvíli to není „jeho“ vláda.
Rozepře byly jasné ještě před sněmovním hlasováním. Ministr vojenské junty za SPD Jaromír Zůna podpořil Ukrajinu, načež dostal za ucho od svého stranického šéfa Tomia Okamury. V jeho předvolebním programu je to totiž jinak. Ono by se na první pohled mohlo zdát, že tady jde Zůna společně s Babišem, ale stranické vazby nelze podceňovat.
A pak je tu samozřejmě motoristický problém s Filipem Turkem. Babiš po něm jako po ministrovi nikdy neprahnul, maje na paměti jeho odbornosti a kompetence. Prezident Petr Pavel ho odmítl jmenovat ministrem čehokoliv (a dobře udělal), pročež Petr Macinka, zástupce za Motoristy, ministr zahraničí, ministr životního prostředí (MŽP) a místopředseda vlády, jmenoval Turka vládním zmocněncem pro Green Deal, tedy fakticky pro klima, a přidělil mu na MŽP ministerskou kancelář. Tentýž Macinka, který ukončil klimatickou krizi a rozpustil na MŽP sekci ochrany klimatu.
Jako vládní zmocněnec by Turek měl být zaměstnancem MŽP, ale jako poslanec jím být nesmí podle zákona o střetu zájmů. Bude tedy zmocněncem na dohodu (DPČ). To omezuje jeho pracovní vytížení na 20 hodin týdně. Deník Mladá fronta Dnes v pondělí citoval ústavní právníky, podle kterých úředníci ministerstva a další orgány nemohou přijímat instrukce od soukromé osoby, která není ministrem či náměstkem. To podle MfD potvrdil i Macinka: „Toto není ústavní řešení, toto je technické řešení.“ Ano, ten samý Macinka, který se tak rozčiloval nad obcházením ústavy prezidentem Pavlem, když Turka odmítl jmenovat ministrem.
Dohoda o pracovní činnosti měla být výjimečná. „Je zejména pro krátkodobé a externí dodávky služeb,“ řekl právník, advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil serveru novinky.cz. Manuál ministerstva práce a sociálních věcí vysvětluje, že dohody jsou pouze formami doplňkovými, výjimečnými. „Zákoník práce to vyjadřuje slovy, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru,“ píše se v manuálu.
Turek v pondělí při popisu nové funkce zmiňoval, že coby zmocněnec má umožnit řízení ministerstva a rozsah jeho působnosti má být značný. „Máme to vymyšleno tak, aby se ministerstvo dalo nějakým způsobem řídit,“ řekl ještě před tím, než mu novou pozici odsouhlasili koaliční partneři.
Takže Turek bude řídit ministerstvo, aniž by mohl úkolovat jeho zaměstnance. Jako vládní zmocněnec by naopak měl koordinovat klimatickou politiku mezi ministerstvy životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a pro místní rozvoj. Jako DPČ si nemůže nikoho na jednání pozvat, bude ta ministerstva muset objíždět sám, a to hodně rychle, aby to stihl za 20 hodin týdně. Vlastním autem bez majáčku, protože na služební vůz nárok nemá a stejně by ministerského řidiče nesměl úkolovat v kolik a kam má jet. Až jednou zmocněnec vyrazí do Bruselu, má odpracováno na celý kvartál.
Jestli to některým čtenářům teď připadá jako satira, ubezpečuji je, že v tom není ani špetka ironie, natož humoru. Je to popis obcházení zákonů, včetně ústavy, a zneužívání zákonů.
Kdykoliv nějaký politik, ať z vlády nebo parlamentu, vyjádřil obavy, že by se mohl zákon zneužít nebo obcházet, otevřela se mi v kapse pomyslná kudla. Nikdo to neumí lépe a častěji, než politici. Tentokrát to bylo jako vystřelovací nůž. Obcházení zákonů je jediná kvalifikace, ve které Turek vyniká.
Budiž si expert na co chceš a řiď si ministerstvo jak umíš. Ale co já, OSVČ, dohodář, plátce daní, který nesmí pracovat déle a za víc, než stanoví pracovní zákoník a jiné předpisy? Napadá mě jediné: s tím vším mi polibte řiť.