Sympatie za milliardy, na zdraví!

Litevci na Tchajwanu to teď mají dobrý. Přinejmenším od té doby, co Litva ve svém hlavním městě Vilniusu otevřela diplomatické zastupitelství značky Tchaj-wan. V jiných zemích, včetně ČR, se to řeší oklikou, ostrovní úřady mívají označení Tchaj-pej, podle ostrovního hlavního města. Litevci to ale vzali napřímo.

Což Čínská lidová republika, tedy kontinentální stát, nemohl nechat jen tak a také to vzala napřímo. V ten moment odmítla přes svůj přístav proclít a přijmou zásilku litevského rumu a vodky (nebo prý koňaku – věřte novinám…), bratru 20 tisíc lahví. Následovalo odmítnutí 120 kontejnerových lodí z Litvy, kde byly například i automobilové součástky pro Volkswagen.

Tchajwan od Litevců odkoupil tu zásilku rumu. A byl to ne tak nějaký kupec, ale státní monopol pro obchod lihovinami a tabákem.

Zdá se to jen jako přátelské gesto, pošťouchnutí a mrknutí na sebe očkem. I když by političtí experti mohli celou věc komentovat jako odraz poklesu mezinárodního respektu Číny, tato příhoda nebude mít žádný světodějný význam. Přinejmenším teď ne. Avšak nepodceňujme gesta. Od nich se mohou světodějné události odvinout. „Jdu si koupit oběd, a když se dozvědí, že pocházím z Litvy, všichni začnou tleskat,“ vyprávěl litevský obchodník Ricardas Sedinkinas, který už dlouho na Tchajwanu žije, jak se mění vztahy mezi národy. „Obecně jsou Tchajwanci přátelští. Tohle je ale bezprecedentní.“ Americký deník Washington Post popisuje, že taxikáři navíc odmítají přijímat od litevských zákazníků peníze.

Rum hovoří… do mezinárodní politiky. Ilustrační foto: Pixabay.

U toho nezůstane. Deník aktualne.cz ve své zprávě píše, že Tchajwanská vláda na oplátku Litvu podpoří i tím, že vytvoří první investiční fond, prostřednictvím kterého pobaltská země získá 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun). První část peněz by měla do Litvy zamířit už v tomto roce. Jedním z prvořadých zájmů je zde zavedení výroby čipů, jichž je Tchajwan největší výrobce na světě a má ze svého know-how co nabídnout. Zvláště, když tohoto zboží je teď celosvětový nedostatek.

Jistě, investice a rozvoj vzájemných obchodních vztahů není žádné milosrdenství, ani láska mezi národy. Ale bez vzájemných sympatií by se byznys neuskutečnil.

I s těmi národy buďme trochu opatrní. Tchajwanci jsou, konec konců, Číňané. Ale už mnoho let světu ukazují, že mohou a dokáží žít jinak, než ti na kontinentě, ti s tisíciletou podřízeností dynastiím a rozmáchlým ideologiím pravidelně jimi hlásaným, ti, kteří se nám v první chvíli samovolně vybaví při vyřčení slova Číňan.

Ale zpět do tématu. Slavné francouzské heslo volnost-rovnost-bratrství prý původně znělo jinak: volnost-myšlení, rovnost-před zákonem, bratrství-v obchodě. Pak se to za nějaké revoluce trošku zestručnilo a od té doby to už není tak úplně ono. Kdyby to zůstalo, jak bylo, i ta trikolóra by dnes vypadala o hodně lépe.