Svět objevil problém utrazpracovaných potravin. Co že tak pozdě?
Se zprávami, jak nám škodí ultrazpracované potraviny, se doslova roztrhl pytel. Přitom nejde o nic úplně nového. Jde ale o znak naší doby. Možná si budeme muset zvyknout.
Výživoví poradci před nimi varují už delší dobu. Teď se ale objevily nové studie, na jejichž základě se například začalo mluvit a psát o globální hrozbě. Za ultrazpracované potraviny se považují například sycené nápoje, různé sladkosti, některá mražená jídla, pečivo s dlouhou trvanlivostí, tavené sýry, instantní polévky ale i řada uzenin. Seznam by byl dlouhý a některé potraviny jsou na hraně. Třeba proto, že je v nich hodně soli či cukru, ale pokud si j vyrobte doma, zřejmě v nich nebudou další aditiva. Tedy takzvaná éčka. A nebudou mít tudíž takovou trvanlivost, byť sůl či ocet, stejně jako vakuování, také konzervují. Ale ne tolik.
Výrobci těchto potravin nás léta přesvědčují, že aditiva jsou bezpečná. Teď se objevují studie, které říkají, že nebezpečná může být jejich směs. Což mnozí „dezinformátoři“ říkají dávno. Kromě toho se z nich během zpracování ztrácejí vitamíny a údajně dokonce vláknina. Některé zdroje popisují tyto potraviny jako výsledek chemických procesů, který už má leckdy pramálo společného se vstupními surovinami (například jablečná či jahodová chuť se dá vyrobit ze dřeva, jiná z odpadu z papírenského průmyslu).
V lepším případě nemají ultrazpracované potraviny žádný výživový přínos (což je ale samo o sobě špatně), v horším navíc obsahují množství prázdných kalorií a nyní se objevují studie, varující dokonce před jejich přímou škodlivostí. Přitom již v roce 2018 se na BBC objevila zpráva o tom, že francouzští vědci naznačili možnou souvislost mezi nimi a rakovinou. Šokující je pak asi čerstvá informace ze Seznamu zprávy, že tvoří okolo poloviny našeho příjmu potravy.
Je poměrně snadné si odpověď na otázku „Proč se o tom nepsalo dřív“ tak, že jde o peníze. Jasně, to nelze pominout. Ale také je fakt, že se o tom občas psalo. A ne na nějakých dezinformačních webech, ale i na těch velkých, jako třeba BBC. „Jezte skutečné jídlo“, říkají někteří výživoví poradci i z televizí už delší dobu.
Spíš se obávám, že jde trochu o znak doby. Podobně jako se mluví o nebezpečí nelátkových závislostí na sociálních sítích, mobilech, tabletech apod. zvlášť u dětí, mnohem víc se mluví a píše o tom, jak skvělé je být online bez omezení. Hrát, sledovat filmy, online… „tohle je okamžik, na který jsme dlouho čekali“.
Významná část populace si zvolila instantní, polotovarovou a online dobu. Jak napsal Zygmunt Bauman v Tekuté modernitě, dříve byl člověk definován jako výrobce, dnes je definován jako spotřebitel. Spotřebovávat se musí, čím víc, tím líp, a online a instantně to jde samozřejmě nejjednodušeji. Obávám se tak, že ty články na tom i přes nejlepší snahu většiny autorů nic nezmění. Vždyť to přece dělají všichni. Tak to nemůže být špatně.