Stát obchází rozpočtová pravidla, aby udržel schodek
Státní rozpočet se vyvíjí dobře, ale stát švindluje v rozpočtových pravidlech. Upozornila na to Národní rozpočtová rada (NRR) ve své pravidelné čtvrtletní zprávě.
Ta pozitivně hodnotí plnění rozpočtu, zejména na straně příjmů. Výnos pojistného na sociální zabezpečení vykazuje meziroční růst o 7,3 %, výnos daně z příjmů fyzických osob placené plátci na celostátní úrovni dokonce vzrostl o 11,7 procenta. Vysoká tempa je možné najít i u daně z příjmů právnických osob (8,4 % na celostátní úrovni po očištění o daň z neočekávaných zisků) a DPH (6,5 % na celostátní úrovni). Z dosavadního vývoje tak lze předpokládat, že státní rozpočet inkasuje na daňových a pojistných příjmech vyšší než původně rozpočtované částky.
v plnění rozpočtu se začínají čím dál zřetelněji projevovat dopady nekorektního rozpočtování
„I přes výše uvedené pozitivní trendy v oblasti daňových a pojistných příjmů se však v plnění rozpočtu začínají čím dál zřetelněji projevovat dopady nekorektního rozpočtování v některých příjmových a výdajových položkách, na které NRR při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2025 explicitně upozorňovala,“ píše se ve zprávě NRR. „Na příjmové straně bylo dosud inkasováno za prodej emisních povolenek pouze 7,9 mld. Kč, což jednoznačně ukazuje na nerealističnost původně odhadovaného celoročního výnosu ve výši 30 mld. Kč. Na výdajové straně se státní rozpočet musí vypořádat zejména s nedostatečně rozpočtovanými prostředky na dotace na obnovitelné zdroje energie (OZE) a platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství, kde nedošlo k původně zvažovanému převodu financování na obce a kraje od září tohoto roku. Dodatečná výdajová potřeba na krytí platů nepedagogických pracovníků se pohybuje kolem 10 mld. Kč, přičemž zatím bylo nalezeno krytí ve výši 4,2 mld. Kč formou přesunu prostředků z položky odvody do EU. Podstatně komplikovanější situace se týká dotací na OZE, kde se dodatečná výdajová potřeba pohybuje kolem 16 miliard korun.“
Rada zejména upozorňuje na to, že vláda pro její krytí použila většinu vládní rozpočtové rezervy (která je však určena pro krytí neočekávaných událostí a dále zapojila nároky z nespotřebovaných výdajů. Takto „získané“ prostředky však zcela zjevně nestačí, a v srpnu došlo dokonce k převodu 900 mil. Kč z prostředků rozpočtovaných na odstraňování povodňových škod právě na dotace na OZE. Rozpočtová rezerva je však určena pro krytí neočekávaných událostí, a tudíž její využití v této podobě považuje NRR za nepřípadné. „Jakkoli je tento postup z hlediska zákona o rozpočtových pravidlech (č. 218/2000 Sb.) legální, NRR to považuje za zcela zjevné porušení smyslu a logiky pravidla strukturálního deficitu definovaného v § 10 Zákona. Toto pravidlo umožňuje navýšení výdajů veřejných rozpočtů nad rámec přípustného salda pouze ve velmi specifických případech. Jedním z nich je právě reakce na živelní katastrofy. Z textace a smyslu tohoto pravidla by tyto dodatečné výdaje měly být použity pouze a jen na účel specifikovaný ve výše uvedené výjimce a nelze přijmout jejich využívání na krytí jiných běžných výdajů. Pokud by se tento přístup stal standardem, vytvářelo by to do budoucna významný prostor pro obcházení základního pravidla výdajových rámců, tedy zákonného stropu pro objem výdajů, které smí sektor veřejných institucí v daném roce utratit,“ zlobí se NRR.
Bohužel, využívání výdajů na odstraňování povodňových škod na jiné účely se neomezuje pouze na letošní rozpočet, neboť i v rozpočtu roku 2024 použila vláda 14,1 mld. Kč z alokovaných 30 mld. Kč na jiné než povodňové účely. V současné době tak již bylo využito na nepovodňové účely 37,5 % z 40 mld. Kč, o které byly v rozpočtech na roky 2024 a 2025 navýšeny výdaje nad hodnotu výdajových rámců.
vysoké přebytky jsou neúčelně vybrané daně
Zpráva se zabývá také rozpočty samosprávních celků, tj. obcí a krajů. Ty jsou většinou v přebytku, který celkem činí 64,5 miliardy korun. Ale ani to podle Rady není v pořádku. Hodnotí tyto přebytky jako neúčelně vybrané daně. „Takto vysoké přebytky, jak již NRR konstatovala opakovaně, nelze považovat za ekonomicky racionální, protože prostředky odebrané daňovým poplatníkům nejsou využívány na veřejné investice, či poskytování služeb obyvatelstvu a daňoví poplatníci je taktéž nemohou využít na svou soukromou spotřebu či investice. Ukazuje se tak nevhodné (tedy v neprospěch státního rozpočtu příliš odchýlené) nastavení rozpočtového určení daní, které zvyšuje výpůjční potřebu státu a také jeho úrokové náklady,“ píše NRR.
Přesto letošní rok Rada hodnotí mírně optimisticky: „České veřejné finance jako celek nicméně zatím směřují v roce 2025 k výsledku, který naplní platná zákonná fiskální pravidla a budou z hlediska strukturálního a celkového salda nejlepší od roku 2019. Stále však ve strukturálním vyjádření Česká republika nebude na úrovni, kterou by bylo možné označit za zdravou a udržitelnou.“
O strukturální neudržitelnosti se rozepisuje v komentáři k návrhu rozpočtu na rok 2026. I když zatím nejsou známy důležité podrobnosti, Rada si už nyní všímá řady nesrovnalostí. V současném návrhu státního rozpočtu jsou výdaje na obranu země rozpočtovány ve výši 206,5 mld. Kč (2,35 % HDP), přičemž výdaje v rozsahu 30,7 mld. Kč (0,35 % HDP) mají výjimku dle rozpočtových pravidel. Výdaje v rámci kapitoly Ministerstva obrany jsou však rozpočtovány pouze ve výši 175,8 mld. Kč (2 % HDP) a hlavní nárůst obranných výdajů se zcela neintuitivně objevuje v kapitole ministerstva dopravy, kde jsou takto označeny výdaje ve výši 20,1 mld. Kč (0,23 % HDP). „Vzhledem k výraznému meziročnímu nárůstu výdajů na obranu v rámci této kapitoly (v roce 2025 rozpočtovány ve výši 0,1 mld. Kč) by ministerstvo financí či celá vláda měly ozřejmit, které konkrétní výdaje ministerstva dopravy jsou nově označeny jako výdaje na obranu země, a čím se rozpočet tohoto resortu z hlediska obrany země tak náhle a významně změnil ve srovnání s minulými lety,“ požaduje NRR.
Účelem výjimky umožňující zvýšení výdajů nad rámec výdajového rámce je posílení obranyschopnosti státu. Ačkoliv si lze u některých infrastrukturních staveb představit určité navýšení ceny z důvodu zohlednění vojenských potřeb, jen těžko lze akceptovat, že by se jednalo o téměř 20 % navrženého rozpočtu ministerstva dopravy. „Transparentní objasnění tohoto nárůstu je tak nutné pro zachování funkčnosti fiskálních pravidel i k naplnění účelu schválené výjimky na obranné výdaje a k zamezení jejího možného zneužívání v příštích letech,“ varuje NRR ve své zprávě.
Rada připouští, že sestavení státního rozpočtu na příští rok v situaci narůstajícího počtu nákladných nových priorit (např. obrana či energetika), zvyšujícího se objemu automaticky valorizovaných mandatorních výdajů (důchody, zdravotnictví, školství, obrana), výpadku dočasných příjmů (daň z neočekávaných zisků) a nově výrazně přísnějšího účelového vázání výnosu z emisních povolenek při paralelním žádoucím tlaku fiskálních pravidel na další konsolidaci (snižování strukturálního salda meziročně alespoň o 0,5 % HDP), „…vytváří pro sestavování rozpočtu stále obtížněji naplnitelnou výzvu.“
Jak NRR již upozorňovala v minulosti, pokud mají veřejné finance směřovat k definitivnímu uzdravení, nebude toho možné docílit bez omezení počtu priorit, snížení či alespoň zpomalení tempa růstu některých výdajů nebo zvýšení příjmů. Nejpozději při přípravě státního rozpočtu na rok 2027 bude muset být tato skutečnost podle NRR naprosto zjevná nejen všem zainteresovaným hráčům, ale i celé veřejnosti.