Prodám firmu, zn. ještě letos

Prudký rozvoj start-upů, o něž se investoři ve velkém přetahovali, už pomíjí. Důvody to má jednoduché. Ustát tlak na výsledky, s nimiž jsou externí finanční pobídky spojené, pro mladou firmu plnou chytrých lidí s velkými ideály nebývá jednoduché. Tradiční malé a střední podniky představují jistější způsob, jak peníze zhodnotit. I proto, že snáze přijímají společně s financemi manažerský dohled investora. Ale letošek bude jiný i v dalším ohledu. Do konce roku je prodej osvobozen od mimořádné daňové zátěže. Mnoho majitelů proto své plány urychlí. 

Pokud chcete na prodeji své firmy vydělat, je nasnadě uzavřít prodej a transakci dokončit do 31. prosince 2024. Jinak se vás bude týkat úprava z tzv. konsolidačního balíčku vlády, která vejde v platnost od počátku roku 2025. Obsahuje totiž změnu daně z příjmu fyzických osob, která se váže k prodeji společností s ručením omezeným i akciových. Jakmile za svou firmu dostanou zaplaceno až v roce 2025, bude se tento příjem v hodnotě nad 40 milionů korun danit novým způsobem. 

Tento fakt motivuje mnoho majitelů malých a středních firem, aby v roce 2024 urychleně prodali. Řada z nich nemá nástupce, mezigenerační výměna se nepodařila, už mají plné zuby poctivého podnikání, kdy musíte plnit spíše úkoly byrokratické než vytvářet přidanou hodnotu. Perspektiva není nejlepší. A patříte-li mezi exportéry navázané na Německo, výhled tamější ekonomické situace vám rozhodně radost nedělá. Podnikání už vám možná nedělá vůbec radost. A v tom případě není na co čekat. 

Investorské žně 

Pro investory to znamená atraktivní příležitost. Čím víc podniků k prodeji se na trhu objeví, tím spíše se blýská na lepší ceny. Přitom know-how, renomé, majetek, výrobní technologie a to, co dělá firmy úspěšné, zůstává. Myslím, že tento rok bude plný velkých vyjednávání. V letošním třetím a čtvrtém kvartálu bude situace nejvíce napjatá a taky nejzajímavější. Pro investory přichází čas žní. 

Léta se mi potvrzuje, že to tak není. Start-up je vždycky děsivě závislý na osobě zakladatele. To má své benefity, pokud jde o menší kolektiv, komunikaci a motivaci. Ale když chcete nad svou investicí externí manažerský dohled, což je běžná praxe, je zaděláno na kolizi. 

Manažer kouká founderovi pod ruce, a ten obvykle reaguje dvěma způsoby. Buď tento tlak neustojí a odchází, čímž může rozvrátit celou mladou společnost. Nebo nasadí neudržitelné pracovní tempo a záhy se začíná potýkat se zdravotními a psychickými problémy, které mohou vyústit až ve vyhoření. V obou případech přichází start-up o osobu, která je jeho srdcem, jeho pojivem a obvykle vlastní největší část jeho know-how. Praxe ukazuje, že nahradit jej se podaří jen v několika málo procentech případů. Ještě si myslíte, že to není riziková investice? 

Když si do své nově koupené firmy ale přivedete vlastního výkonného manažera, už z principu je na to tento druh podnikání mnohem lépe připraven. Samozřejmě, že nové vedení lidé zaregistrují. Někomu možná nebude po chuti. Ale firma se z toho nehroutí.  Procesně a strukturálně je tradiční firma mnohem lépe připravená na změnu v managementu. Fungování společnosti se neodvíjí jen od osoby vlastníka či zakladatele, ale je nastavené tak, aby firma běžela dobře i bez jeho přímého přičinění.

Z cizího krev neteče

To podstatnější ovšem leží jinde. Start-up je už od počátku konstruován tak, aby do něj přicházely externí peníze, které zabezpečí jeho provoz i rozvoj. Jenže když hospodaříte s cizím, ne vždy máte k těmto prostředkům závazek jako řádný hospodář. Ze start-upů se tak velmi často stává průtoková veličina, kde není zájem prostředky efektivně alokovat na provoz, rozvoj a tvorbu hodnot, čili skutečné výsledky, které jsou podmínkou návratnosti investice. 

Běžná malá nebo střední firma je organismus jiný, kde jsou finanční pravidla řízena tabulkou má dáti, dal. Jde o hospodaření s vlastními zdroji. Těsná svázanost s prostředky, které nepociťujete jako dar z nebes, ale víte přesně, kolik potu, krve a dřiny stály, vás učí také s nimi obezřetně zacházet. Nerostou na stromech. Jsou podložené hodnotou, tady a teď. Ne v budoucnu. Ne ve slibech. 

Jediné externí prostředky, které malá či střední firma získá, jsou většinou svou povahou úvěrem. O to přísnější je pohled na výdaje a efektivitu. Zjednodušeně: hospodaření v malých a středních firmách podléhá větší rovnováze mezi tím, co mám a co díky tomu mohu dát, a co je potřeba akumulovat pro financování rozvoje. I proto jsou zde investorské peníze uložené principiálně bezpečněji. A o to víc, pokud koupenou společnost osadíte kvalitním managementem. Pak se vám může v dlouhodobém horizontu razantně zvýšit výnos oproti předpokladům. Je to lepší než zlato, technologie nebo dluhopisy (pokud zrovna nejste banka). Představte si, že byste takto s perspektivou a smělými úmysly nakoupili část svého dodavatelsko-odběratelského řetězce…