Právě se chystám na Hrad
Tak znovu přišel únor a v Praze se opět mohutně demonstrovalo. Pravda, o nějaké tři týdny dříve, než tenkrát… „Právě se vracím z Hradu od presidenta republiky. /…/ Mohu vám sdělit, že pan president všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal,“ sdělil národu, shromážděnému na Staroměstském náměstí tehdy v tom osmačtyřicátém, předseda vlády Klement Gottwald. Nastal bouřlivý davu jásot.
Letos to ale bylo jinak. Obráceně. Andrej není Kléma a Pavel není Beneš. Gottwaldovy návrhy na výměnu šesti ministrů Beneš přijal, ač nemusel. Babišovy návrhy na přijetí ministra Filipa Turka Pavel nepřijal, ač musel, alespoň podle názoru většiny ústavních právníků na výklad ústavy z roku 1993. V neposlední řadě Babiš na Hrad nedorazil, ač byl zván. Ministr & ministr Petr Macinka prezidentovi vynadal, pohrozil a zítra se premiér na Hrad dostaví, aby to zkusil nějak vyžehlit.
Ministr Macinka se už dříve bránil tím, že zlidovělé noční zprávy nezaslal prezidentovi, ale jeho poradci, a že neměly být zveřejněny. Je to věc názoru. Dnes je velmi módní slovo „transparentní“. Česky průhledný. V tomto smyslu se prezident zachoval jako průhledný politik, v přeneseném smyslu srozumitelný, nic neskrývající. Komu taková průhledná politika prospěje a komu uškodí? Trpělivost, ještě se uvidí.
Co následovalo po Vítězném únoru 1948 je zbytečné vypisovat, to se jaksi ví. Co bude následovat letos? Vláda nemá zájem na dalším hrocení vztahů. „Vyjasňovali jsme si to, že není potřeba komunikovat konfrontačně a že my nemáme žádný zájem na eskalaci vztahů s Hradem,“ pravil Babiš po pondělním jednání svého kabinetu a před středeční návštěvou prezidenta. Ministr Macinka slíbil, že změní styl komunikace. Zatím coby ministr zahraničí ignoruje prezidenta republiky a žaluje na něj v NATO.
Ještě taková drobnost, vůbec to není důležité: nedělní demonstrace nebyla na podporu předsedy vlády, nýbrž prezidenta republiky. Ovšem tento článek není snahou o politickou paralelu, jen o čirou srandu.