Povinné výkazy o šíření společenského dobra mají dvojí smysl
Podnikatelům v Evropské unii nestačí dodržovat zákony. Ještě se jim určí norma, jak ty zákony dodržovat. Norma se jmenuje Směrnice CSRD, česky Direktiva o vykazování udržitelnosti společnosti – trošku kostrbaté, ale snad výstižné. Stručně: určuje, jak vypracovat nefinanční report o dodržování ESG a ten je povinný od letoška pro finanční podniky, příští rok pro firmy s 500 a více zaměstnanci… atd… až od roku 2026 bude závazný i pro malé a střední podniky.
Výše uvedená zkratka ESG už mezi podnikateli zdomácněla. Připomeňme, že znamená Envrionment, Social, Governance. Česky: životní prostředí, sociální odpovědnost (udržitelnost podnikání) a řízení firmy (těmito dvěma směry). Zkratka zdomácněla mj. také proto, že se zásadami ESG už mnoho firem, velkých určitě většina, dávno řídí.
Ostatní přinejmenším dodržují platné zákony. Ty začínají např. od výstavby průmyslových, logistických i kancelářských objektů, které musejí mít posudek o vlivu stavby na životní prostředí. Včetně posudku vlivu provozu na životní prostředí, musejí dodržovat zákony o nakládání s odpady, o čištění odpadních vod, hygienické předpisy, emisní normy a spoustu dalších.
V zájmu šetření čím dál dražších energií firmy houfně instalují fotovoltaiku a jiné doplňkové ekologické zdroje, jen aby nemusely kupovat energii od drahých dodavatelů, respektive nakupovat ještě dražší emisní povolenky. Ano, i emisní povolenky jsou nástrojem kontroly spotřeby „špinavé“ energie a nástrojem donucení ji snižovat. Nakupují elektromobily. Jednak jsou dotované, jednak jim vylepšují to „E“.
Sociální vztahy řeší primárně zákoník práce, případně odbory. Když to nestačí, jako třeba nyní v žateckém Nexenu, použije se právo na stávku a zapojí se další páky.
Zaměstnavatelé se ale o dobré a spolehlivé zaměstnance vzájemně přetahují, takže nabízejí čím dál větší výhody, pohodlí a pozornosti k jejich soukromému životu. Nebo jim zvýší platy o polovinu více, než činí nominální míra inflace, jako třeba ve Vítkovice Cylinders, přičemž firma má ESG už v malíku, jak tvrdí její tisková mluvčí Eva Kijonková, když už jsme u těch příkladů. Zákony, a nejen ty pracovně-právní, také chrání zaměstnance (a vůbec všechny lidi) před diskriminací, násilím, ponižováním a vydíráním. Žádné zákony nepřikazují zaměstnavatelům podávat ve firemní kantýně veganské jídlo, přesto tak mnohé činí, například Volkswagen nedávno získal s podobným rozhodnutím docela velkou popularitu.
Za řízení podniku, a to včetně vyhledávání, kontroly a prevence rizik, je odpovědný management, nad ním je dozorčí rada, nad ní akcionáři nebo společníci a nad těmi všemi financující banka.
V podobném výčtu by se dalo pokračovat ještě dlouho, předchozí odstavce měly jen ilustrovat několik základních zákonných a kontrolních podmínek, za kterých v EU funguje byznys. Nové je prakticky jen to, že informování o tom dostalo zákonnou a povinnou formu – CSRD. Sledovaná kritéria přitom mohou být značně pofidérní. Například uhlíková stopa. Nebo i nediskriminace zaměstnanců podle pohlaví a příslušnosti k menšinám, hodnocení rizik, aj.
Když si to shrneme: podniky musejí dodržovat zákony, dobrovolně zlepšují své vztahy k životnímu prostředí i se zaměstnanci, dobrovolně pěstují dobré vztahy se svým okolím a své zákazníky si udržují hlasitými reklamami o tom, jak důrazně kontrolují ekologické i sociální podmínky, za kterých získávají subdodávky a suroviny, zejména ze zemí mimo EU. Protože zákazníci na to slyší stále citlivěji, podobně jako zaměstnanci. Povinnost předkládat nefinanční výkazy podle CSRD se dotkne jen v prvních etapách 50 tisíc firem v EU a zhruba 1200 podniků u nás, později určitě ještě více. Zatíží podniky rozsáhlou a drahou administrativou a byrokracií. Je otázkou, do jaké míry CSRD ovlivní dodavatelské řetězce. A chuť evropských podnikatelů budovat v Evropě kromě udržitelnosti také nové firmy.
Otázkou neméně naléhavou, ba řekněme klíčovou, je, jaký to má smysl? Dvojí. Za prvé, zesílení kontroly politiků a orgánů Evropské unie nad soukromým podnikáním. Za druhé, bylo vyhověno silnému lobbingu poradenských firem, které na ESG už nyní slušně vydělávají a jimž plošná povinnost vykazovat ESG podle norem CSRD zajišťuje lukrativní, trvale udržitelný byznys.
