Posadí Macron nechtěně do sedla Marine Le Pen?
Macronovo jmenování premiéra mimo levicovou koalici by mohlo posílit Marine Le Pen – kterou chtěl přitom zastavit.
Francouzský prezident vyhlásil předčasné volby mimo jiné proto, aby zastavil vzestup Národního sdružení. Což se nakonec podařilo, když se jeho středová parta dohodla s levicí na vzájemné podpoře ve druhém kole prezidentských voleb. Jenže teď by mohlo jmenování premiéra Michela Barniera z více méně okrajové (byť dříve mocné) politické strany nahrát právě partaji Marine Le Pen. Je totiž možná jediná, kdo ho může udržet v křesle.
Volby, jak známo, dopadly patem. Většinu mandátů si rozdělily vítězná levicová koalice, druhý středový blok spojený s prezidentem, a právě Národní sdružení s neformální šéfkou z klanu Le Pen. Přičemž hned všechny tři party daly najevo, že ani v jedné z těch zbývajících dvou nevidí partnera pro koalici.
Objevila se řada spekulací, co s tím Emanuel Macron bude dělat. Většina se točila kolem myšlenky, že nakonec vsadí na rozkol ve vítězné skupině, kde přece jen staří dobří socialisté nejsou totéž jako jejich extrémističtí partneři. Jenže socialisté sice nepodpořili manifestace a distancují se od některých výroků Nepoddajné Francie, ale jmenování Barniera odsoudili také. A hlavně, ani s nimi a menšími subjekty by středová koalice Spolu nedala dohromady většinu. Tudíž by se Macron musel spoléhat asi na rozkol uvnitř Národního sdružení.
Nakonec po téměř dvou měsících jmenoval premiérem muže, kterého asi zná každý Francouz nejen jako bývalého ministra, ale hlavně evropského politika. Který mimo jiné dojednával s britskou vládou podmínky brexitu. Muže z kdysi významné, ale dnes již v podstatě okrajové politické strany Republikáni (jejímiž členy byly například Jacquese Chirac či Nicolas Sarkozy).
Strany levicové koalice včetně socialistů to hned označily různě silnými slovy za špatné rozhodnutí. Z Nepoddajné Francie zazněla slova o skandálu. Má snad být Barnier jen premiérem na dočasnou dobu, než se situace změní? Protože nemá šanci získat důvěru sněmovny? Podle francouzské ústavy o ní nemusí požádat, ale kdykoliv mu sněmovna může vyslovit nedůvěru.
Jedinou šancí pro Barniera je tak podpora Marine Le Pen. Podle toho, co napsal server Politico, který se vyznačuje zpravidla dobrými informacemi ze zákulisí evropské politiky, to vypadá skoro jako hotová věc. Macron s ní měl o podpoře hovořit. A právě na základě toho rozhovoru vyřadit ostatní kandidáty.
Stane-li se, vzniká otázka, zda půjde o polibek smrti, když prezident vlastně dostane do hry tu, které chtěl zabránit v nástupu k moci. Anebo o šanci zachránit penzijní reformu a další opatření, která zavedla vláda jeho spojence Gabriela Attala.
Stanovila si údajně podmínky: jde mj. o opatření v oblasti „kupní síly“ a migrace. Mohou zaříznout snahu o jakousi konsolidaci veřejných financí. Každopádně Macronovi toho, pokud jde o vyjednávání a taktizování zatím moc nevyšlo. Stačí vzpomenout na jeho marné snahy o vyjednávání s Vladimírem Putinem. Teď tedy získává nějaký čas. Ale zda neotevře dveře k moci síle, které se velká část Evropy obává, toť otázka. A Francie je pro Evropu sakra důležitá.
