Polský ústavní soud hodil rukavici EU
Evropské smlouvy jsou v rozporu s polskou ústavou. Konstatoval to ústavní soud ve Varšavě. Unie okamžitě zareagovala tím, že bude evropské právo hájit všemi prostředky.
Soud podle právníků de facto nadřadil ústavu evropskému právu. Což je jádro věci. Učinil tak na základě podnětu od premiéra Mateusze Morawieckiho z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost. Ten se na něj obrátil poté, co evropský soudní dvůr napadl dlouhodobě kritizovanou polskou reformu soudnictví. Zatímco vláda tvrdí, že chce zvýšit jeho efektivitu, mnozí jsou naopak přesvědčeni, že chce omezit nezávislost soudů.
Jde především o to, že ministr spravedlnosti získal přímý vliv na soudy prostřednictvím jmenování jejich předsedů a politici mohou zprostředkovaně ovlivňovat složení sankční Disciplinární komory. Unie zahájila s Polskem řízení, které může vést až k pozastavení hlasovacích práv státu v Radě Evropy a Evropská komise se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie.
Země našich severních sousedů se šavluje s unií opakovaně. Například někdejší šéf poslanců německé vládní konzervativní unie CDU/CSU a neúspěšný kandidát na předsedu CDU Friedrich Merz loni prohlásil, že dnes by Maďarsko s Polskem do Evropské unii nebyly přijaty. Právě kvůli soudnictví a médiím. Jejich systémy totiž mnozí evropští politici považují za nedemokratické. Unie dlouhodobě sleduje a kritizuje i stav lidských práv v obou zemích.
Není pravděpodobné, že by se jich chtěla zbavit – i když i tato varianta se teoreticky vznáší ve vzduchu. Polsko patří k obřím trhům, má přístup k moři a tvoří východní hranici unie (pobaltské státy jsou sice ještě víc na východ, ale také severněji).
Poláci se také asi historicky nechtějí vrátit do sféry vlivu Ruska. Zkušenosti s Brexitem ukazují, že vzdor se někdy může přelít v pěkný průšvih. Avšak pro nic za nic se premiér na ústavní soud neobrátil. Jde po Brexitu o druhý největší protiunijní vzdor historie. Na přelomu podzimu a zimy bude horko i bez plynu a energie.
