Omezí Izrael demokracii? Ptají se profesor a docent práv
Netanjahuovy nejnovější reformy pocházejí přímo z autokratovy příručky, tvrdí na stránkách prestižního magazínu Foreign Affairs profesor a docent práv ze dvou tamních univerzit.
Zatímco svět sleduje hlavně dění na Ukrajině, případně hrozby dalších konfliktů, a liberálové varují před omezováním svobod v celé západní společnosti, dva právníci se doslova ptají, zda nepřichází konec izraelské demokracie. Konkrétně profesor práva na Buchmannově právnické fakultě Univerzity v Tel Avivu Eliav Liebech a docent na Právnické fakultě Harryho Radzynera Reichmanovy univerzity Adam Shinar. Základem jsou obavy o nezávislost tamního soudního systému.
Trocha polského vzoru
Podle nich se totiž stávající kabinet navrátivšího se (již podruhé) premiéra snaží soudnictví omezit a podřídit jej více státní moci. Že by se shlédl v Polsku? To totiž léta dráždí právě svým přístupem k témuž sektoru. Ministrovi spravedlnosti před léty svěřilo pravomoc jmenovat a odvolávat soudce, pověřilo ho výkonem funkce nejvyššího státního zástupce a kárná řízení více méně podřídilo politicky jmenované Zemské soudcovské radě.
Od největší kritiky v roce 2021 už z některých principů ustoupilo, ale hlavně vzhledem k masivní podpoře Ukrajiny a vytvoření čehosi jako nárazníku Evropy proti ruské expanzi nad ním teď leckdo přivírá oko. Evropa najednou Poláky potřebuje.
Izrael je také léta tak nějak v lecčems pardonovám, ať už kvůli historii svého národa či spojenectví s USA.
„Po nečekaně velkém volebním vítězství v listopadu 2022 Benjamin Netanjahu pokračoval v sestavení nejpravicovější vlády v dějinách Izraele. Její ultranacionalističtí a ultraortodoxní členové se neshodnou ve všem, ale jsou jednotní v jednom cíli: oslabení izraelského soudnictví a posílení vládní kontroly jak nad soudy, tak nad státní správou,“ napsali autoři v článku.
Snad právě pro jiná dění ve světě jsme si možná ani nevšimli, že 21. ledna vyšlo údajně přes 130 tisíc lidí do ulic Tel Avivu právě na protest proti premiérovým záměrům. Menší protesty prý probíhají denně.
21. ledna protesovalo v ulicích Tel Avivu přes 130 tisíc lidí
„Netanjahu a jeho spojenci odmítli protesty jako elitářské, financované ze zahraničí a radikálně levicové,“ tvrdí oba právníci. Nepřipomíná nám to něco? Samozřejmě, hlavně Rusko, kde se argumentuje podobně. A časy z období před listopadem 1989 (hodně populární slovo znělo: samozvanci). Ale i v Evropě a Česku se často nebaví zastánci vládních politik o obsahu stížností a výhrad. Namísto toho útočí na lidi, kteří je vznášejí. Hlavně cejchováním a nálepkováním.
Několikerá obvinění z korupce
Netanjahu má se spravedlností osobní zkušenost. Policie jej opakovaně vyšetřovala pro podezření z korupce. Její doporučení, aby byl obviněn, většinou spadla pod stůl, až nakonec k jednomu došlo, a to roku 2019. Soudní proces začal v roce 2020 a stále běží (zase nám to něco připomíná?). Různá stání byla v mezidobí odročována především v souvislosti s covidem.
Netanjahu sice obvinění odmítá, avšak jeden z jeho koaličních partnerů podle New York Times již přišel s plánem, jak jeden z trestných činů, pro něž je souzen, učinit legálním.
Vláda sama chce prý kontrolovat jmenování soudců (zase ta podobnost s Polskem), umožnit premiérovi restrukturalizovat úřady generálního prokurátora a hlavního žalobce a „jmenovat úředníky, kteří by mohli jeho případy přezkoumat. Prosazení vládní kontroly nad jmenováním soudců by také mohlo Netanjahuovi umožnit určit, kteří soudci projednají jeho odvolání.“
Vláda chce prý kontrolovat jmenování soudců
Od roku 1953 doposud vybírá Izrael své soudce prostřednictvím výboru složeného ze tří soudců Nejvyššího soudu, dvou ministrů vlády, dvou členů Knesetu a dvou členů izraelské advokátní komory. Přičemž ke jmenování soudce je podle autorů nutná většina sedmi hlasů devítičlenného výboru.
Zatím se podle nich zdá, že reformy projdou. Netanjahu má v parlamentu stabilní většinu. Existuje šance, že by je Nejvyšší soud mohl zneplatnit, což by ale podle obou právníků uvrhlo zemi do plnohodnotné ústavní krize. „Ať tak či onak, Netanjahuova vláda prohloubí izraelské rozdělení a oslabí jeho demokracii,“ tvrdí.
pravomoc Nejvyššího soudu rušit zákony má být výrazně omezena
Rovněž připomínají, že návrhy bude relativně snadné prosadit i proto, že Izrael nemá pevnou ústavu. Stane-li se tak, bude navíc výrazně omezena pravomoc Nejvyššího soudu zrušit zákony, protože k takovému verdiktu bude třeba 12 hlasů z patnácti. To zase tak trochu zavání Maďarskem, ne?
Ve stínu obřích tragédií, které teď vládnou světu, se možná lépe schová nějaká menší. Ve válkách a po nich se nejlépe sahá k masivním změnám. Asi bychom se občas měli podívat i jinam, než jen na Ukrajinu. Při vší úctě ke všem obětem na obou stranách.
