Obchvat zákona se povedl, zbývá zjistit, co stavaři a úřady potřebují
ZPRÁVA Z TISKU. Ředitel sekce IT ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš dal rozhovor deníku Mladá fronta Dnes (MfD). Vyšel ve čtvrtek 8. srpna. Popisuje v něm práci na digitalizaci stavebního řízení: „V říjnu jsme od vlády dostali úkol, abychom stabilizovali situaci kolem stavebního řízení. To mělo několik fází. Byl tam legislativní bypass, stabilizace vybraných klíčových komponent systému a technologický bypass. /…/ Řešili jsme především problém, že systém byl moc velký na to, v jak krátkém čase se vytvářel, a obsahoval proto velké množství chyb a v některých oblastech byl i špatně navržený.“
Trpkošův popis je poměrně obšírný, zkraťme jej: jsou zachovány některé komponenty původního systému tak, aby bylo možné používat portál stavebníka. Bude zachována elektronická evidence. „Bude vůbec něco z původního systému bude použitelné?“, ptá se Trpkoše redaktorka Kateřina Vaníčková. „Nechci předbíhat. Myslím si, že některé komponenty se využívat dají,“ odpovídá respondent. V interview dále popisuje, co je třeba udělat nyní: „Je potřeba udělat správně kroky, které měly být hned na začátku. Například posbírat požadavky stavebních úřadů a zainteresovaných stran. Někdo se s nimi měl intenzívně bavit a z jejich požadavků udělat definici zadání. Potom ať se na to vypíše řádná soutěž, která řekne: takové jsou naše požadavky na systém a tady si vezměte komponenty toho stávajícího, jestli chcete. Jestli někdo komponenty z původního projektu využije, nebo řekne, že je nechce, a nabídne vlastní řešení, je jedno.“
Další téma rozhovoru se týká pochybných vztahů a smluv společnosti Tekies a šéfa IT sekce MPSV šéf IT sekce Karla Trpkoše. Na to Karel Trpkoš odpovídá: „Všechny věci děláme na základě výběrového řízení. O každou jednotlivou věc se musí všechny firmy, které jsou pod rámcovou smlouvou, ucházet v samostatné soutěži. Neexistuje výjimka.“
Tekies byla asi jediná firma, která se do zakázek spojených s digitalizací stavebního řízení přihlásila. „Nikdo se do nich moc nehnal. Byla kolem toho vytvořena velmi toxická atmosféra a my jsme byli rádi, že jsme nějakou nabídku (? – pozn. aut.) vůbec dostali /…/ Já ani kdokoliv ze sekce IT nemá možnost ovlivnit výběrové řízení. /…/ Celý proces zadávání veřejných zakázek je tak robustní a obsahuje tolik kontrolních mechanismů, že to nemáte šanci nějak ovlivnit.“
začne se zjišťovat, co úřady a stavebníci od systému vyžadují
Ale vraťme se k digitalizaci stavebního řízení. K 1. červenci 2024 byl přijat zákon, jenž nařizoval nový digitální systém využívat, ač nebyl funkční. Načež byl přijat zákon, jímž se obchází zákon o povinnosti využívat nefunkční systém, aby mohlo stavební řízení vůbec probíhat. K tomu ale bylo nutné vytvořit technologický obchvat, který umožní technologicky zákonem nařízenou technologii minout. Nyní se, i podle zprávy z ministerstva pro místní rozvoj, začne zjišťovat, co vlastně úřady a stavebníci od systému vyžadují.
Nabízí se také vysvětlení, že stavební zákon je tak složitý, že jej není schopný pochopit a vyřídit ani tááákhle velký počítač („systém byl moc velký na to, v jak krátkém čase se vytvářel…“), takže se vrátil do rukou člověčích. Ti to jakože zvládnou. Že by se systém změnil a zjednodušil nepřipadá v úvahu. Jen letos byl stavební zákon novelizován sedmkrát a chystá se novela osmá.
Z toho vyplývá druhá otázka: Jak je možné, že jsou takové zákony napsány a schváleny? Dílčí odpověď lze vystopovat v témže vydání MfD v glose Petra Koláře. Týká se sice emisních povolenek, ale cituje v ní poslance Marka Bendu, doyena schvalovacího aparátu: „Není to tak, že my všechno odkýváme. Ano odkývali jsme některé blbosti za našeho předsednictví a odkývali jsme je v podstatě z nepozornosti. /…/ Bylo toho moc a uteklo jim /poslancům ODS/ to.“
Připomenu zde, v krátké době již podruhé, poslanecký slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Poslanec Benda a poslanci za ODS se mu zpronevěřili. Hlasovali asi v bezvědomí. Každý řidič nákladního auta o celkové hmotnosti nad 7,5 tuny a řidič autobusu musí mít psychiatrické vyšetření o způsobilosti. Součástí vyšetření je test pozornosti, rychlosti reakce a test IQ, k tomu výsledky vyšetření EEG.
Podle aktuálních průzkumů Poslanecké sněmovně důvěřuje jeden ze čtyř občanů. Já jsem na toho jednoho ještě nenatrefil.