Neshodneme se, ale peníze Leyenová přivezla

Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za počasí, v pátek navštívil Prahu a Ostravu. Setkal se s kdekým, ale co se od koho dověděl nebo co komu sdělil, to nám nesdělil.

Sdělnější byl premiér Andej Babiš, který ve čtvrtek večer, těsně před Timmermansovým příjezdem, s několika svými nejdůležitějšími ministry pročítal 3500 stran návrhu klimatického balíčku Evropské komise, asi má kurs rychločtení. „Ten návrh je podstatně radikálnější a my máme obavy, že bude mít zásadně negativní vliv na náš průmysl a zaměstnanost našich lidí. Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející, a musíme vědět, kam to směřuje. Chceme jádro, když skončíme spalování uhlí pro teplárenství, potřebujeme přechod přes plyn a samozřejmě, pokud máme a chceme splnit klimatické cíle, tak musí Evropská komise zohlednit problém kůrovce,“ vypočítal premiér priority vyjednávání.

…druhý o koze

„Ještě se neshodneme, ale věřím, že k tomu dojde,“ zhodnotil výsledky jednání Timmermans při stručném brífingu na Hlavním nádraží v Praze. Sebevědomí ho ale neopouštělo. „V Evropě je zhruba třicet uhelných regionů, které vědí, že uhlí nemá budoucnost. Ostrava tuto myšlenku přijala a rychle směřuje právě tímto směrem, chceme jí v tom být partnerem,“ řekl. Slíbil krajským hejtmanům, že EK podpoří veřejnou dopravu. Věří  ve zlevnění aut na elektrický pohon i rychlý rozvoj dobíjecích stanic. „Také automobilový průmysl soudí, že právě tohle je třeba udělat, aby se rychle přešlo na elektrovozy. /…/ V nové ekonomice bude práce pro každého.“ Tedy: všichni chápou, vědí, jsou přesvědčeni. A Komise jim v tom pomůže. Také on, Timmermans, je přesvědčen, že za špatné počasí na Moravě může uhlí a auta, to mu nikdo nevymluví.

Ještě větší záhadou, než Timmermansovy jistoty, jsou miliardy evropských peněz na záchranu a oživení ekonomiky. Ta česká letos má posílit o více než 3 % (podle EK skoro o 4 %), německá o 3,5 % a hrubý domácí produkt celé EU má stoupnout o 4,2 procenta. Růst českého hospodářství naráží na nedostatek pracovních sil, mnoha surovin, materiálů, polotovarů a komponent, které prostě nejsou po světě k mání nebo jsou velice drahé. Stoupají i ceny dopravy, pohonných hmot a uhlíkových daní (povolenek). Takže jediné, co by mohlo tuzemskou i evropskou ekonomiku do budoucna potrápit, je inflace, i když si to zatím nikdo moc nepřipouští. Kromě poptávky rostou také peněžní zásoba a úspory obyvatel i podniků.

Kdo nezotaví s námi, zotaví proti nám

A co nám dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová do Prahy přivezla? Peníze. Těch má EK dost, má na ně vlastní tiskárnu, tak coby ne. Jedná se zhruba o 180 miliard korun a jmenuje se to Národní plán obnovy. Jak ovšem patrno, ekonomika se zdatně po neukončené pandemii covidu-19 obnovuje sama. Pandemie nebyla válka ani zemětřesení, není třeba znovu budovat zničený kapitál, zbořené továrny, byty, opravovat rozbombardované železnice. I když celý loňský rok se Leyenová snažila takovou vizi probouzet („…je to nový Marshallův plán pro Evropu…“ /ten se také oficiálně jmenoval Plán evropské obnovy/).

Ekonomika se zotavuje už nyní a bez plánu a bez Fondu, ač jistě ne celá a ne do detailu. Ale s tou dotací to určitě nebude tak, že přijde hostinský požádat o půl milionu, že musel zavřít restauraci a tak že by si ji po roce znovu otevřel. Nebude úspěšně žádat knihkupec z náměstí, že ho v pandemii převálcoval Amazon a jestli by nemohl dostat milion, že by svůj krámek obnovil. Takhle to jistě nebude.

Celkový Fond obnovy pro EU, tedy fond pro post-pandemické oživení členských ekonomik, má přibližně 18 bilionů korun. Podle rozhodnutí EK z něj musí jít alespoň 37 % do ekologických projektů. U nich patrně o žádnou „obnovu“ nepůjde, naopak, často podstatou „obnovy“ bude zrušení ještě zdaleka neodepsaných aktiv (elektráren například) a nevrácených nákladů výzkumu a vývoje (do spalovacích motorů například). Jen o něco menší díl Fondu je určen na digitalizaci ekonomik. Tedy pro obor, který se křepce na tržních základech vyvíjí ze všech nejbouřlivěji a pandemie ho ještě posílila. Podle českého Národního plánu obnovy, rozčleněného do šesti „pilířů“, půjdou do ekologie 41 % a do digitalizace 23 procenta.

Celý dotační kolotoč s vypisováním titulů, specifikací příjemců a podmínek dotací, podáváním žádostí a jejich schvalováním, se ještě nerozběhl. Ale je zřejmé, že spíše než hostinskému nebo knihkupci Fond pomůže několika málo z nejsilnějších korporací, případně politiků, ale to si prý EK velmi pečlivě ohlídá. A je také zřejmé, že název celé akce je orwellovskou maskou, že Fond obnovy bude mít s obnovou společného jen velmi málo. Přečtěte si, prosím, znovu Timmermansovy citace z úvodu. Děkuji.