Německý kancléř se probudil. Chce snížit byrokracii v EU. Obrat jako hrom
Snížit byrokracii a podpořit automobilový průmysl i kovoprůmysl. K tomu vyzval dopisem šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou německý kancléř Olaf Scholz. Informuje o tom web Suddeutsche Zeitung.
„Nyní naléhavě potřebujeme společné evropské impulsy ke snížení byrokratických nákladů a zvýšení inovační kapacity našich společností,“ citoval z dopisu deník Handelsblatt. Další citace skloňují zaklínadlo zvané konurenceshopnost. Ale také potřebu pragmatičtějšího přístupu v šetrnosti ke klimatu u ocelářství.
Doslova prý šéfku komise vyzývá, aby v zájmu snížení strategické závislosti učinila kroky ke snížení byrokracie. Zároveň požaduje daňové impulsy pro obnovení poptávky po evropských automobilech.
Jeden se až nestačí divit. Měsíc a kus před volbami totiž německý kancléř požaduje něco, co chtějí lidé z průmyslu už poměrně dlouho. A v situaci, kdy všichni vidí, že je v Německu zle. Navíc, kdy Francie, druhá klíčová ekonomika eurozóny, ztrácí dech a akceschopnost, protože má už vládu bez podpory poslanců.
Snížit administrativu a pokud možno najít cestu ke snížení cen energie. To jsou dvě hlavní prosby o klíčové změny, s nimiž se obrací německý průmysl na vládu. A které zatím zůstávaly oslyšeny. Místo toho se během podzimu objevovaly nové a nové výmysly, jak zdražit energii firmám tam, kde je jí nedostatek. Přestože ten nedostatek způsobil stát svojí vnucovanou transformací.
Scholz nyní dokonce zjistil, že všechny ESG reporty a podobné výmysly nesmírně zatěžují firmy. Skoro to vypadá, jako by se probral ze zimního spánku a zjistil, co se venku děje. Ačkoli mnozí to už vidí poměrně dlouho, křičí, ale zatím je nikdo neslyšel.
Nejde si snad ani nevzpomenout na utajovaný projev Miloše Kopeckého na sjezdu dramatických umělců v květnu 1987: „Vidím stále tytéž staré známé truchlivé postavy, jak už jsou zase pohotově připraveny se stejně rozhořenými zraky a prsním patosem, se kterým stačily tolik dobrých věcí pokazit, hlásat nová pojetí a tvářit se, že stačí novým požadavkům… už zase by chtěli na zpívat na kůru nové texty hlasem co možná nejsytějším. Nepřijímejme od nich takové vysilující úsilí… Nikdy neoplývala tato země tolika novými mysliteli jako dnes. Podíváte-li se na ně však zblízka, spatříte uštvané tváře včerejších nemyslitelů. Každý má právo na vývoj a je možné i věřit, že někdo dospěl k novému názoru. Dospěl-li, výborně, gratuluji. Nemůže však svůj nový názor, má-li dost vkusu, šířit se stejnou mírou nadšení jako svůj názor starý, ale hlavně nesmí očekávat, že bude hrát znovu a donekoneča první housle. Hrál by totiž falešně.“
Zde by šlo klidně skončit. Ale ono to není tak jednoduché. Prozření páně Scholze může být skutečné, s osvíceným osvícením, anebo ryze pragmatické. Jeho domovské SPD sice rostou preference, ale novou vládu zřejmě se Zelenými dohromady nedá. A tak se možná bude chtít přimknout k pravděpodobnému vítězi CDU/CSU a vyvořit do včerejška nemyslitelnou velkou koalici. Ještě před pár dny se zdálo, že konzervativci sice vyhrají volby, ale nebudou mít jak postavit vládu bez popření sebe sama a spojení s někým naprosto nemyslitelným.
Teď by to mohlo vypadat, že se o ně bude ucházet i jejich největší sok. Možná. Možná je to jinak. Ale jednota evropské politiky, postavené na ideologiích, se drolí. Kdy si toho všimneme u nás?
