Nejde o přírodu, ale o závislost

ZPRÁVA Z TISKU. Týdeník Echo nedávno vydal tematickou přílohu Energetika & udržitelnost. Redaktorka Barbora Vošahlíková si do ní přizvala na rozhovor Milana Kazdu, starostu obce Kněžice na Nymbursku, která „dosáhla energetické nezávislosti“. Díky bioplynové stanici, kotelně na biomasu a fotovoltaice dnes zajišťuje většině domácností teplo a elektřinu, zpracovává bioodpady a snižuje emise CO₂.

Jak se po 20 letech projekt vyvinul a jak starosta hodnotí jeho ekonomickou návratnost a dopad na rozpočet obce? „Určitě pozitivně,“ odpovídá Kazda. „Šel přesně podle spočítaného cash flow a úvěr jsme splatili za patnáct let, jak plánoval náš ekonom. Dnes už nesplácíme, technologie však vyžadují průběžné investice a možnosti rozšíření stále existují. /…/ Projekt má velký potenciál a investice je možné neustále rozšiřovat, takže spíš řešíme, kam peníze cílit, protože možností je mnoho.“

příjmy přinášejí mírný zisk, ale bioplynka ztratí provozní podporu

Dále starosta vypočítává, že domácnosti v Kněžicích, napojené na obecní bioplynovou stanici, platí za teplo kolem 1,45 Kč za kWh včetně DPH, což je zhruba čtvrtinová cena oproti elektřině a přibližně poloviční oproti plynu. Přebytky vyrobené elektřiny obec prodává do sítě, většinou mezi 2,50 až 3,50 Kč/kWh, při energetické krizi až kolem 9 korun. „K tomu přidáváme zelené bonusy od ERÚ,“ vysvětluje starosta. „Celkové příjmy pokrývají náklady a přinášejí mírný zisk, který investujeme zpět do technologie a teplovodů.“

Zároveň říká, že bioplynka potřebuje provozní podporu. Ta se nyní, po 20 letech, má snížit. „S přechodem na čtvrthodinové zelené bonusy by měla bioplynová stanice běžet jen při kladné ceně elektřiny, což komplikuje provoz. Nelze ji jednoduše vypínat a znovu spouštět,“ upozorňuje Milan Kazda. „Řešíme tak různé možnosti. Buď najdeme obchodníka, který od nás elektřinu převezme i v době záporných cen, aniž by nám to ekonomicky zlomilo vaz, případně zvažujeme bateriové úložiště.“ Jak dále podotýká, Kněžice vyrábějí tolik elektřiny, že je její prodej v rámci komunitní energetiky složitý a cena není konkurenceschopná vůči fotovoltaické. „Když jsme stavěli my, šla získat investiční i provozní dotace. Dnes už ne. /…/ Chybí legislativa, která by podporovala taková zařízení, finanční podpora a politická vůle je prosazovat.“

dotace vycházejí na 15 268 Kč na rok a jednoho obyvatele

Z rozhovoru se ještě dozvíme, že investice do jedné „menší“ bioplynové stanice dosáhly 138 milionů korun. Redaktorka Vošahlíková už se neptá, kolik celkem obec získala na dotacích. Tak tedy dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) činily příbližně 84 mil. Kč. Dotace ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se uvádějí kolem 11 milionů korun. To je tedy zhruba 95 mil. Kč, zbylé 43 miliony měly návratnost 15 let. Ovšem s provozní dotací ve formě zeleného bonusu. Ten není snadné za 18 let provozu bioplynky určit, protože se jeho výše mění a vypočítává se podle množství prodané elektřiny. Zeptali jsme se umělé inteligence. Ta spočítala, že za 2200 MWh elektřiny dodávané do sítě každý rok činil v roce 2007 zelený bonus 4 224 000 Kč. Po průběžných valorizacích zprůměrovala roční příjem této dotace na 5,5 mil. Kč, za 18 let provozu celkem 99 milionů korun. Spočítal to robot, tak to pro jistotu srovnáme na odhad 60 milionů korun. Celkem tedy Kněžice byly zadotovány 155 miliony korun. To vychází na 15 268 Kč na rok a jednoho obyvatele obce (je jich 564). Kdyby to skutečně bylo těch 99 milionů v bonusech, bylo by to dohromady přes 168 tisíc korun na člověka ročně. Kdopak jim ty peníze dává? Kněžice dosáhly energetické nezávislosti na odporně bohatých oligarších a uhlobaronech s jejich špinavými elektrárnami a vybudovaly si závislost na penězích z čistých veřejných rozpočtů od těch ostatních. Starosta se teď dovolává politické vůle v tom pokračovat.

Který ministr životního prostředí je kompetentní?

Tento týden ekologistické organizace vyslaly delegaci k příštímu zřejmě předsedovi vlády Andreji Babišovi s poselstvím, ať nedává na ministerstvo životního prostředí (MŽP) nikoho od koaličních Motoristů. Tento krok považují za zásadní chybu, která ohrožuje ochranu české přírody a vede k popření slibů voličům, které má Hnutí ANO v programu. Volební program ANO slibuje energetické úspory pro všechny, rozvoj obnovitelných zdrojů a pokračování kotlíkových dotací – oblasti, které Motoristé ve svém programu kritizují a chtějí rušit. Víc než 250 českých vědců a akademiků podepsalo otevřený dopis hlavnímu kandidátovi na premiéra Andreji Babišovi (ANO) a prezidentu Petru Pavlovi. Požadují, aby pozici ministra životního prostředí v příští vládě svěřili kompetentní osobě. „Hlavní problém je chybějící zkušenost a kompetence, kterou Motoristé nenabízejí,“ řekl pro Radiožurnál přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta Petra Pavla Ladislav Miko. Ekologisté přitom v dopise vyzdvihli dobré věci, které zařídila předchozí vláda ANO s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, který předtím pracoval jako finančník v několika společnostech, mj. v Unipetrolu a Spolaně Neratovice. Soudobý ministr Petr Hladík vystudoval informatiku a pracoval jako analytik informačních systémů. Jaké zkušenosti a kompetence tedy ekologisté od příštího ministra požadují je nerozluštitelnou otázkou.

Předjímaný příští ministr Petr Macinka od Motoristů v rozhovoru pro iDnes kdysi prohlásil, že jeho strana o MŽP stojí a že pak „poteče zelená krev“. Co tím myslel těžko mohu soudit, nebyl jsem u toho. Ale pochybuji, že by měl v úmyslu ničit českou přírodu, oslabovat ochranu národních parků a brojit proti energetickým úsporám. Spíše bych odhadoval, že má v plánu prozkoumat a revidovat finanční toky v obrovském ekologickém přerozdělovacím uzlu, jímž MŽP je a který neziskové ekologické organizace velice důvěrně znají, zdráhám se říci ovládají.

Na dnes je plánována demonstrace ekologů a vědců proti Motoristům na MŽP na Pražském Hradě. Za přírodu, za větší dotace obnovitelných zdrojů, za další kůrovcové kalamity.